VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak to, že se ten kříž pohnul? Stal se zázrak...

Číhošť – Byl to zázrak? Nefalšovaný zázrak, v němž měl prsty samotný Bůh? Nebo si jen kdosi – kdo? – na Boha zahrál, a tím způsobil tragédii?

1.3.2014
SDÍLEJ:

Kostel v Číhošti.Foto: Deník/archiv

Tento týden uplynulo 64 let od mučednické smrti Josefa Toufara, kněze, jehož v kriminálu, byť „nechtěně" a „neúmyslně", utýrali estébáčtí vyšetřovatelé. Chtěli po něm, aby se přiznal, že při svém kázání pomocí nějakého důmyslného mechanismu rozhýbal dřevěný kříž nad oltářem v číhošťském kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Jak to, že se tehdy ten kříž pohnul? A ne jednou, vícekrát! Celou pravdu, o tom, co se vlastě stalo na sklonku roku 1949 v Číhošti, „poutním místě" u Ledče nad Sázavou na Vysočině (jež je geografickým středem České republiky), už podle všeho nikdo neodkryje.

Nejlogičtější vysvětlení, totiž, že šlo o provokaci Státní bezpečnosti, neobstojí. Komunisté si s případem nevěděli rady a „poctivě" hledali objasnění této záhady. Zoufale si přáli zjistit, jakým způsobem „pánbíčkáři" křížem pohnuli. Vyšetřovatele dokonce popoháněl a na úspěšném vyřešení věci trval nejvyšší komunista, prezident Klement Gottwald.

Podle estébáků za vše mohla podvratná aktivita církve, jež měla rozložit mladý socialistický stát. Hloupost.

Co zbývá? Zásah shůry…

Ne, žádná jednoznačná odpověď není k mání. Stoprocentní důkaz, že tomu bylo tak, či onak, že se určitě událo to, či ono, stále chybí. A nejspíš bude chybět navždy. Protože kdyby takový nezpochybnitelný důkaz existoval, dávno by byl nalezen. Mnozí jej hledali 
a pořád ještě hledají.

Jedno však v tomto případu jisté je: Onen ‚zázrak', nezapomenutelný, mysteriózní Číhošťský zázrak, stál život člověka.

Brutálně zmlácený Toufar, mučený při nekonečně dlouhých výsleších, které si vychutnával především příslušník StB Ladislav Mácha nakonec toto – předem vypracované – přiznání podepsal. Tím se však nezachránil.  Už se nemohl zachránit. František Drašner v knize Číhošťský zázrak – Zpráva o P. Josefu Toufarovi píše:

„Komunistická moc, zvláště její služebná – StB, rozpoutala proti Toufarovi hotové peklo, kterému nebylo možné odolat. Farář proto přiznal veškerou vinu v domnění, že se mu podaří ospravedlnit se později při tiskové konferenci či soudním procesu. Zdravotní potíže však překazily další plány nejen jemu, ale i představitelům lidově demokratické moci. Jeho přání záchrany života nebylo vyslyšeno."

Toufar se nedožil ani začátku procesu, v němž měl být exemplárně potrestán a odsou-zen. Zemřel v sobotu 25. 2. 1950 ve státním sanatoriu v Praze.

Jaký paradox. Jaká bizarní symbolika. Farář Josef Toufar (jehož mrtvolu prý pak na patologii evidovali pod úmyslně změněným jménem Josef Zouhal!), odešel na onen svět v den, kdy Československo slavilo 
2. výročí „Vítězného února", puče, díky němuž komunisté 
v zemi uchvátili moc. Tělo kněze skončilo v hromadném hrobě v Praze-Ďáblicích. Pozůstalí se o jeho skonu oficiálně dozvěděli až po 11 letech…

Česká biskupská konference dala loni souhlas k zahájení procesu Toufarova blahořečení. Sám farář Josef Toufar prý pevně věřil tomu, že pohyby křížku v číhošťském kostele byly dílem vyšší moci. A jelikož věděl, že „každý zázrak musí být vykoupen utrpěním věřících", považoval své utrpení za prokázání skutečného zázraku.

Číhošťský zázrak

„Číhošťským zázrakem" je míněna událost, k níž došlo v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou v prosinci roku 1949. Ve zdejším kostele Nanebevzetí Panny Marie se měl sám od sebe pohnout a zkroutit dřevěný kříž na hlavním oltáři. Poprvé se tak stalo při kázání 
o třetí adventní neděli – při mši svaté, kterou sloužil farář Josef Toufar. Ten si ničeho nevšiml, pohyb křížku však zaznamenalo dvacet svědků (farníků). Podruhé se pak kříž pohnul na Boží hod vánoční. Věc se mezi lidmi rozkřikla. Mluvilo se o zázraku. Komunisté po několika týdnech zareagovali: 28. ledna 1950 si pro faráře Toufara, hlavního „podezřelého" (ze zinscenování zázraku s křížem) přijela do Číhoště Státní bezpečnost. Pak už oblíbeného kněze nikdo z místních nespatřil. Přesto byl Toufar ještě 23. února večer tajně převezen z kriminálu ve Valdicích do číhošťského kostela, kde měl estébákům při rekonstrukci ukázat, jak křížem hýbal. Rekonstrukce skončila fiaskem – po předchozích výsleších spojených s bitím zubožený kněz. Dva dny poté, 25. února 1950, Josef Toufar, kterého StB donutila k přiznání, že celou věc s křížem narafičil, na následky mučení ve valdickém vězení umírá. Největší vinu na jeho zraněních měl podle všeho vyšetřovatel Ladislav Mácha, který je ještě naživu.

Roman Streichsbierr

Autor: Redakce

1.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského
40

OBRAZEM: Od folku k baroku a tanci. Takový byl festival

Michaela Horáková začala budovat své sny, oprostila se od stereotypní společnosti a založila vlastní architektonické studio. K tomu přišla tento rok s vlastní módní značkou Mishe.
25

Tvrdohlavě kráčím proti proudu

Běh Matyáše Žďárského bude v jubilejním ročníku mezinárodní

Kožichovice – Veřejný přespolní běh nesoucí jméno zakladatele alpského lyžování a kožichovického rodáka Matyáše Žďárského se letos „dožívá“ čtvrtstoletí.

Nad Vysočinou se budou brzy cvičit vojáci

Sedlec, Vysočina – Od středy 23. srpna až do září budou nad Krajem Vysočina častěji létat vojenská letadla. V té době se bude totiž konat mezinárodní letecké cvičení Ample strike 2017.

AKTUALIZOVÁNO

Stromy padaly na silnice, auta i karavan

Vysočina – Plné ruce práce měli přes noc hasiči i policisté na Vysočině kvůli bouřce doprovázené silným větrem. „V průběhu noci a časného rána zasahovali hasiči na Vysočině u více než 120 událostí v souvislosti s počasím,“ informovala mluvčí hasičů Petra Musilová. Šestadvacet oznámení obdrželi také vysočinští policisté.

OBRAZEM: Slavnosti tří kápí v Třebíči začaly

Třebíč - Slavnosti tří kápí začaly. Úderem šestnácté hodiny se začali na Podzámeckou nivu scházet první návštěvníci. Sledují vystoupení šermířských skupin a drezůru koní. Na místě je také nepřeberně stánků s občerstvením a suvenýry. Večer jsou na programu koncerty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení