Pro soubor není Sartrovo drama úplnou novinkou. Hráli jej už v minulosti a získali za ně i ocenění. Půjde tedy o obnovenou premiéru. „Říkal jsem si, že bych rád zkusil tu hru oprášit a podívat se na ni o něco staršíma očima. A kupodivu to zafungovalo. Našli jsme tam spoustu nových vrstev a paralel, které se nám tenkrát neotevřely. Hra se posunula dál," říká šéf Ampulky Michal Lukáč.

Jde o jednoaktovou hru, která se odehrává v hotelovém pokoji, kde se postupně objevují tři osoby Arthur, Martha a Claudie. Všichni tři jsou mrtví a vědí, že by měli být za to, jak se chovali, v pekle. Místo toho se dostávají do hotelu, kde je až na mírný chlad docela příjemně.

„Jsou v trojúhelníku, ze kterého není úniku. Žádné kotle, žádné řetězy, žádné natahování na skřipec. Nic z toho není potřeba. Psychické týrání jeden druhého je daleko horší, než fyzická muka. Peklo si obstarají sami. Každý z nich je katem toho druhého. A jediná možnost, jak odtamtud ven, je, že by si navzájem odpustili," popisuje Lukáč.

Poprvé může veřejnost nově nastudovanou hru vidět tuto neděli od sedmi hodin večer v nově otevřeném Divadelním studiu Ampulka. Divadlo se nachází v ulici Kpt. Jaroše. Vchod je naproti Clubu R. Novinkou je také to, že právě Michal Lukáč se přesunul z jeviště do pozice režiséra. Roli Garsona za něho vzal Václav Bohutínský. „Ve chvíli, kdy se člověk naučí potlačit svoje ego, to jde snadno," glosuje změnu Lukáč. „Já jsem se naučil, že hraní je dobré. Dost často se k němu uteču vyblbnout, ale režisérská tvorba je o něčem jiném. Když to přirovnám k malování obrazů, tak já maluji a herci mi míchají barvy. Výsledný koncept je v mých rukách a to mě hrozně baví," dodal režisér.

Když režíruješ, tak v tom nehraj

Být dohromady hercem a režisérem není podle jeho slov dobrá cesta. Zároveň to podle něj byl i zásadní problém Ampulky v dřívějších letech. „Když natáčíš film, tak jsi schopný se na svůj herecký výkon poté podívat. To u divadla nejde. V ochotnických kruzích se říká: když režíruješ, tak v tom nehraj. Samozřejmě jsou i režiséři, kteří to bravurně zvládají," vysvětluje Lukáč.

Hru si herci před obecenstvem poprvé vyzkoušeli v neveřejné premiéře v rámci Regionální velké výměny zkušeností, která o tomto víkendu probíhá v Třebíči. „Jde o splněné přání Vítka Oplatka, který hru viděl a hrozně se mu líbí. Poprosil nás, zda bychom ji nemohli znovu nastudovat. To byl prvotní impuls," říká Lukáč.

Herec musí být uvěřitelný

Na akci, kde si v různých seminářích či dílnách předávají navzájem pracovníci s dětmi a mládeží své zkušenosti, budou mít herci také divadelní dílničky. Účastníci se dozví, jak divadlo funguje. Mnohem větší část však bude věnována praktické činnosti. „V ní se naučíme divadelně koncentrovat, dýchat, vyzkoušíme si párové a skupinové hry na udržení pozornosti, rozmluvení a jednoduché scénky," sdělil šéf Ampulky.

Ve finále účastníci dostanou zadání menšího dramaturgického celku a budou mít za úkol připravit krátkou scénku. Po odehrání získají zpětnou vazbu. „Není to zaměřené ani tolik na amatérské divadlo, ale spíše k uplatnění dramatických a dramaturgických prvků pro táborové a víkendové hry. Tak aby účastníci získali představu o tom, jak se to dá udělat, aby to mělo hlavu a patu. Ono nejdůležitější na herci je, aby nebylo poznat, že hraje. Aby to bylo uvěřitelné. A to se dá podchytit několika prvky. O tom bych chtěl mluvit a nechat účastníky vyzkoušet," doplnil Lukáč.

Kdo nestihne nedělní představení, má možnost se s herci z Ampulky setkat při kostýmovaných prohlídkách na třebíčském zámku. První je na programu 14. března.