VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hraběnka podruhé po válce navštívila Sádek

Sádek - Sobotní dopoledne 11. října halí krajinu do mlhy. Na příjezdové cestě k hradu Sádek zaševelí motor a luxusní černé BMW vjede na první nádvoří. Jeho řidič zaparkuje, hbitě vystoupí, otevírá dveře spolujezdkyni. Z vozu opatrně vystupuje starší šedovlasá žena s francouzskými holemi.

11.10.2008
SDÍLEJ:

Hraběnka podruhé po válce navštívila SádekFoto: Deník/ Hana Jakubcová

Tato penzistka s nepopiratelným charismatem je hraběnka, dcera posledního majitele hradu Sádek Maria Anna Therese Ludwigstorff – Chorinská z Ledské. Od konce války, kdy celá rodina narychlo opustila Československo, je zde podruhé, první návštěva se ale odehrála za trochu jiných okolností.

„To bylo v roce 1966. Se sestřenicí jsme sem vyrazily vozem Fiat 600. Na hranicích nám dvě hodiny celníci do detailu rozebírali auto. Těžko říct, co bychom v tak miniaturním vozítku mohly převážet,“ vzpomíná hraběnka.

Dnes čtyřiaosmdesátiletá Vídeňačka pochází z rodiny, jíž patřil jednak hrad Sádek, ale i zámek ve Veselí nad Moravou. Druhý jmenovaný nedávno koupil soukromý subjekt, má před rekonstrukcí, k níž dělá projekt mladý pražský architekt Jiří Soukup. Když pátral po dokumentaci k historickému komplexu, došel až k samotné hraběnce Chorinské. „Zjistil jsem si její telefonní číslo, vytočil jej a ona mi telefon vzala. Úžasný moment. Navštívil jsem ji v Rakousku, slovo dalo slovo a vznikl nápad uskutečnit výlet na Moravu,“ přiblížil Jiří Soukup.

Nedělní bohoslužby

Hraběnka Chorinská na Sádek vzpomíná ráda: „Jezdila jsem sem pouze na léto, zbytek roku naše rodina trávila ve Veselí. Rodiče byli skvělí, tatínek mě měl už dost pozdě, i maminka byla starší, milovala jsem je oba moc.“

Vybavují se jí nedělní bohoslužby v Čáslavickém kostele, nebo palírna vedle hradu, kde se z brambor dělal líh. Nejvíc jí ale v paměti utkvěla hradní kaple. „V ní se totiž děly nevysvětlitelné věci, strašilo tam. Vždycky jsem se hrozně bála.“ Prochází jednotlivými místnostmi a nahlas přemýšlí: „Tady byla jídelna, tady naše apartmá, tenhle rohový pokojík byl můj. Za tamhle těmi dveřmi začíná podzemní chodba.“

Hradem šarmantní dámu provází nejen starosta Čáslavic Vladimír Bartes, ale i šestašedesátiletý Zdeněk Černý, který pět let vlastní a opravuje hospodářské budovy náležející k Sádku. Jeho rodina celá staletí Chorinské doprovázela, předci byli jejími úředníky. I on je architekt, žije v Praze, sem jezdí na víkendy. Konkrétně o podzemní chodbě toho ví víc než samotná Chorinská: „Podle toho, co říkal můj děda, chodba vede poměrně prudce dolů pod nádvoří, kde je po pár metrech zasypaná. Dřív snad končila až v čáslavickém kostele. Nic ale nevím o tom, že by byl hrad podzemními tunely napojený na jaroměřický zámek.“

Vzpomínky na minulost

Stará paní je Černému za společnost vděčná, protože jí pomáhá vybavit si mnohem víc věcí z dávného minulosti. Jejich setkání pečetí dvě skleničky „něčeho pro zahřátí“.

A vzpomínky na Veselí nad Moravou před válkou? To je koupání v řece, jízda na koni, tenis. „Lumpárny se mě netýkaly, já jsem byla dost poslušné dítě,“ říká dnes s úsměvem.

Měsíce těsně po válce až do prosince 1945 trávila v drsných podmínkách pracovního tábora v Třebíči, v prosinci s příbuznými opustila republiku a usadila se ve Vídni. „Začala jsem se živit jako překladatelka z francouzštiny a angličtiny. Pak jsem se vdala, v jednom roce se mi narodily obě dcery. Manžel bohužel za deset let zemřel,“ pokračuje ve vzpomínkách. Dnes už má vnoučata, její potomci vlastní ve Vídni a v Salcburku restaurace. „Jsem po nedávné operaci kolene. Jinak ale nemám problém, ráda sednu do svého citroenu a vyrazím na návštěvu do Salcburku. Rychlá jízda autem, to je moje, klidně jedu sto šedesát,“ říká.

Hrad Sádek, jehož historie sahá před rok 1200, rodina Chorinských z Ledské vlastnila od 18. století. Na základě Benešových dekretů po válce připadl státu, nyní je ve vlastnictví obce Čáslavice. Až do loňského roku tu fungovala základní škola. I proto je objekt v relativně dobrém stavu, i když některé socialistické stavební improvizace a zub času se na jeho tváři podepsaly. Čáslavičtí stále čekají na solventního zájemce, cena k jednání je nastavená na 25 milionů korun. Investice do rekonstrukce ovšem spolknou dalších nejméně 100 milionů.

Autor: Hana Jakubcová

11.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Havlíčkův Brod opět ovládly Bramborářské dny.
5

Bramborářské dny zhodnotily letošní sklizeň. Bude slabší

Horácká Slavia Třebíč.

Třebíč vyšla z divokého závěru naprázdno

Šikula srazil rozhodčího, přijela i policie

Rokytnice nad Rokytnou – Inzultace rozhodčího v nedělním utkání fotbalové I. B třídy v Rokytnici nezůstane bez důsledků.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Opilý muž prořízl pneumatiku u auta

Třebíč - Proříznutá pneumatika a poškozená poštovní schránka zůstaly po nezvané návštěvě v neděli večer u jednoho z domů na Nových Dvorech v Třebíči.

Detaily jaderné elektrárny si nově může kdokoli prohlédnout ve 3D aplikaci

Dukovany - Díky nové aplikaci „Jaderné elektrárny 3D“ teď může kdokoliv vyrazit do jaderky na prohlídku nejzajímavějších částí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení