VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historie leží na dně přehrady. Archeologové bádají pod elektrárnou

Mohelno - Skupina archeologů bádá na dně mohelenské přehrady. Vodohospodáři jim na tři dny snížili hladinu vody a uvolnili lokalitu Plevovce u Mohelna. Právě tam měli před 15 tisíci lety sídlit lidé a zanechat po sobě důkazy své zručnosti a života.

13.9.2013
SDÍLEJ:

Na dně částečně vypuštěné mohelenské přehrady v těchto dnech bádá desetičlenná skupina brněnských archeologů a studentů tohoto vědního oboru.Foto: Deník/ Kamil Černý

Mezi nálezy nechybí zbytky sobích zubů nebo kamenné a křišťálové nástroje. Archeology k nim před deseti lety přivedl hajný.

Pátrání po způsobu života našich předků pokračuje od včerejška na dně přehrady pod přečerpávací elektrárnou u Mohelna. Lokalita Plevovce je z velké části a po většinu roku pod vodou. Archeologům se znovu po dvou měsících uvolnila v těchto dnech.

„Původně jsme měli začít s průzkumem už ve středu, bohužel ale v síti chyběla elektřina, a tak elektrárna musela vyrábět o den déle, než jsme původně plánovali," řekl vedoucí archeologického týmu Petr Škrdla z brněnské pobočky Akademie věd České republiky.

Škrdla na místě bádal také před dvěma měsíci. S kolegy objevil předměty, které dokazují stálé, tedy ne pouze přechodné osídlení lokality. Stáří osady, která mohla čítat i několik desítek lidí, odhaduje na 15 až 19 tisíc let.

„Uhlíkové vzorky, které jsme odeslali do laboratoře, nám přesnější dataci odhalí během několika měsíců. Podle srovnání s předměty, které byly objeveny v Brně v ulici Vídeňská, však můžeme usuzovat, že naše odhady jsou správné. Vzorky odsud s těmi nalezenými v Brně jsou si totiž hodně podobné," podotkl Petr Škrdla.

Jde o jednu z mála lokalit, kde se na východním území Česka našly sobí zuby nebo pazourky. „Hovoříme o období závěru doby ledové, o kterém víme jen opravdu málo. Tento průzkum nás může posunout o poznání dál," vylíčil vedoucí týmu archeologů.

Lokalitu Plevovce zaplavila v sedmdesátých letech voda řeky Jihlavy, z údolí tak vznikla přehrada, která je součástí vodního a jaderného komplexu, a ČEZ, její provozovatel a zároveň majitel pozemků záchranný průzkum nyní umožnil.

„Podle zákona ho musíme také zafinancovat," upřesnila Jana Štefánková z oddělení komunikace Jaderné elektrárny Dukovany. „Po současném průzkumu, který končí v sobotu, budeme mít více informací a s archeology zůstaneme nadále ve spojení," doplnila.

Badatele však nezaujaly jen opracované pazourky z křišťálu, pozůstatky sobích zubů nebo kostí jiných zvířat, upoutaly je také kameny, které tvoří promyšlenou soustavu.

„Podle toho, co už známe, tak mohou vymezovat obydlí nebo třeba kamennou dlažbu. Mohla to být i sauna, to už jsou ale spíš domněnky," řekl Petr Škrdla.

Čas však rozsáhlému průzkumu nepřeje. Původní plány tak musel archeologický tým pozměnit.

„Několik sond, které jsme chtěli udělat blíž lesu, dělat nebudeme. Soustředíme se pouze na kamenné struktury. Právě pod nimi jsme při minulých průzkumech nalezli nejzajímavější předměty," připomněl Škrdla.

Poznání historie ztěžuje vítr i voda

Cenné artefakty navíc ohrožuje voda a paradoxně také vzduch. „Vše si dokumentujeme fotoaparátem a v období mezi průzkumy se nám kameny splavují jinam. A také na ně samozřejmě působí eroze," vysvětlil hlavní archeolog.

K ruce mu jsou dobrovolníci a studenti archeologie z brněnské Masarykovy univerzity.

„Průzkumné území o velikosti deset na deset metrů jsme si rozdělili na čtverce o rozměrech půl a půl metru. V každém jdeme postupně do hloubky, odebíráme půdu, která tady byla ještě před vznikem přehrady do kbelíků a kolegové z ní potom vyplavují drobné nálezy," vysvětlil Ondřej Mikláš ze slovenské Nitry.

„Od rána jsme našli jen drobné střípky, které jsou staré jen několik staletí. Pro archeology zatím tedy nic moc," dodal student Mikláš.

Do Plevovců nasměroval archeology před přibližně deseti lety hajný z Mohelna. Zavítal tehdy přímo do pracovny Petra Škrdly.

„Řekl mi, že tam úplně běžně nachází pazourky. Nějaký čas nám ale trvalo, než jsme místo vůbec našli, protože nám je popsal dost zběžně," zavzpomínal.

Archeologické bádání pokračuje dnes a zítra. „Musíme sebou hodit a pracovat na těch nejvýznamnějších věcech, tedy na kamenné struktuře, která je vidět, protože příště už tady být nemusí. Podobnou příležitost totiž nebudeme mít dřív než příští léto," upozornil Škrdla.

Autor: Kamil Černý

13.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jihlavský havířský průvod
27

Na havíře v centru Jihlavy dohlíželi pyšní rodiče

Studenti gymnázia v Moravských Budějovicích nedávno založili studentskou iniciativu GMBproMb.
3

Studentská iniciativa chce oživit kulturní život v Moravských Budějovicích

Blahodárné prameny dokážou vyléčit nemoci a jsou inspirací umělcům

Vysočina 23. června – Žíznivému doušek vody, unavenému odpočinutí, znavenému horkem chladivé osvěžení – to vše mohou nabídnout studánky, které k Vysočině neodmyslitelně patří. Některým z nich jsou přisuzovány magické a léčivé účinky, lidé je od nepaměti vyhledávali a chránili. A velké pozornosti se studánky těší dodnes.

Kamil El-Ahmadieh: chválu beru s rezervou

Třebíč - Na klavír hraje od svých pěti let. Nyní, ve dvaadvacetil letech, jej ovládá skutečně mistrně. Hru na klavír studuje na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a za svoji tvorbu se mu pravidelně dostává mnoha ocenění. Jmenuje se Kamil El-Ahmadieh a pochází z Třebíče.

Historický model Třebíče zůstane dál majetkem soukromé firmy

Třebíč - Historický model města, který v Třebíči obdivují zástupy turistů, zůstane dál majetkem soukromé firmy. Město mohlo model odkoupit a pojistit si tak jedno z turistických lákadel do budoucna. Zastupitelé ale neprojevili dostatek vůle.

Kouty dosáhly historického úspěchu suverénním způsobem

Vysočina – Celkem osm týmů reprezentovalo Třebíčsko ve fotbalové I. A třídě. A mezi těmito celky se našli postupující i sestupující. Skupinu B s přehledem ovládly Kouty. Spojený tým Budišova-Náramče stejně jako před rokem skončil druhý. Na špici se udrželi i třebíčští mladíci, kteří s dorostenci v sestavě obsadili třetí příčku, a tím si o jednu metu polepšili.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies