Od ledovny je však dělila stěna z cihel, která rozlehlé sklepení před časem dočasně zakonzervovat, konkrétně do doby, než se najdou prostředky na jeho obnovu.
Jde o podzemní prostor dlouhý téměř 38 metrů a široký takřka osm metrů. Vybudován byl pro účely obyvatel zámku pro uchovávání ledu a následně potravin. „V dobách socialismu z toho měla lidová milice střelnici,“ připomněl třebíčský místostarosta Vladimír Malý.
Už v 90. letech si nechala třebíčská radnice vypracovat projekt na rekonstrukci ledovny a vytvoření městské vinárny. Nyní z ní vzniklo lapidárium, netradiční výstavní síň s více než 80 kamennými fragmenty, které byly od poloviny minulého století objevovány při výkopových pracích v okolí baziliky. „Zřejmě jde o pozůstatky zbořeného třebíčského kláštera,“ poznamenal ředitel Muzea Vysočiny Třebíč a předseda Fondu Třebíč, který záchranu fragmentů inicioval, Jaroslav Martínek.
S nápadem na obnovu ledovny do současné podoby přišel před časem současný zastupitel města Milan Šťastný. Rekonstrukce začala před rokem a kromě ledovny došlo i na stavební úpravy zámeckého příkopu, který byl stejně jako podzemní prostory dosud nepřístupný. Terénní úpravy několika pater zahrady vyšly přibližně na 3,8 milionu korun, rekonstrukce samotné ledovny stála asi 3,4 milionu. „Dohromady přes sedm milionů. Město to zaplatilo ze svých prostředků a bez dotací,“ podotkl Vladimír Malý.
Ledovna je přístupná ze dvou stran. Buď z části zámeckého příkopu, která se nachází po pravé straně při vjezdu do památkově chráněného areálu, nebo z ulice Nad Zámkem, kde se nacházejí veřejné toalety.
Jde o další třebíčské lákadlo pro turisty. Otevřené jim bude od jara do podzimu denně v době od 9 do 17 hodin.