Vaše společnost čelí návrhu na insolvenční řízení. Kolik doopravdy dlužíte a komu?


Pokud se jedná o platební morálku naší společnosti, konstatuji, že všechny odsouhlasené faktury hradíme ve lhůtě splatnosti. Byly na nás podány tři návrhy na insolvenci. První byl šikanózní od subdodavatele. Když zjistil, že bude hradit veškeré ztráty naší společnosti, do dvou hodin návrh stáhl. Další dva návrhy jsou totožné se stejnými pravopisnými chybami a od stejného pachatele. U prvního byl padělaný podpis Ladislava Havelky z firmy Ha-Konstrukt-VHS, s.r.o. Padělané bylo i razítko notáře. Protože pan Havelka byl ihned k zastižení a protože tento návrh nepodal, ještě týž den zajistil jeho stažení.


Tím to ale neskončilo…


Neznámý pachatel se z toho poučil, našel si společnost Kemco, s.r.o., která existuje pouze v obchodním rejstříku, nikoli na uváděné adrese a jejíž jednatel Rostislav Šrom se v místě trvalého bydliště nezdržuje. Je na něj vyhlášeno celostátní pátrání pro podvody. Pan Šrom zde patrně hraje roli bílého koně. Insolvenční návrh podal neznámý pachatel jménem pana Šroma úmyslně u místně nepříslušného soudu v Praze. K návrhu na insolvenci se vůbec nebudu vyjadřovat, protože vše je kompletně vymyšlené. Na pana Šroma bylo mnou 19. ledna 2010 podáno trestní oznámení s požadavkem vypátrat skutečného pachatele podvrhů.


Co policie?


Žádné informace týkající se tohoto trestního oznámení do dnešního dne nemáme.


Co soudy?


Je třeba podotknout, že v obou případech soudy pochybily. Protože zveřejnění provedly bez jakýchkoliv předložených dokladů. Kdy se soudy dostanou k zamítnutí posledního návrhu na insolvenci, si netroufám odhadnout. Rovněž není vyloučeno, že se situace vinou špatného insolvenčního zákona bude opakovat.


Kde teď právě stavíte, které stavby rozjíždíte?


V současné době máme rozpracovaných asi 10 staveb a měsíčně podáváme přibližně 10 návrhů do výběrových řízení, které musíme namísto bankovních záruk hradit finančními prostředky na účty zadavatelů.


V Třebíči v nemocnici roste pavilon pro matku a dítě. Na něm visí poutače firmy Outulný vedle brněnského Imosu. Je to ale právě Imos, na jehož prapodivnou prohru v tendru na obří rekonstrukci vodovodů na Třebíčsku za půl miliardy na jaře 2007 Deník jako první upozornil. Znamená to klid zbraní?


Se společností Imos, která tehdy v Třebíčském deníku zmiňovala moje jméno a která nerada uznala porážku, k žádným rozporům nedošlo. Spolupráce na stavbě v Nemocnici Třebíč probíhá naprosto korektně.


A ta zakázka na rekonstrukci vodovodu?


Veřejnou zakázku na zajištění kvality pitné vody Třebíčsko podávalo sdružení čtyř firem, z nichž společnost Outulný, a.s. byla jedním z členů. Lídrem byla znojemská VHS Plus. Vodovody a kanalizace Třebíč pověřily inženýrskou organizaci Wero group s.r.o. Praha zajištěním a vyhodnocením soutěže. Podotýkám, že tuto firmu ani žádného jejich zaměstnance neznám. Zadavatel určil pět hodnotících kritérií. Nabídka byla podána 27. března 2007. Kritéria byla tak přesně zadána, že nebylo možné je kterýmkoli členem výběrové komise hodnotit rozdílně. Wero group provedla formální kontrolu kompletnosti nabídek a dále předložila vypočtenou tabulku, která vznikla aritmetickým výpočtem jednotlivých kritérií u šesti soutěžících firem. Naše sdružení získalo nejvíce bodů.


Imos tehdy nabídl nejlepší cenu a nadstandardní záruky na technologii, ovšem prohrál. Zvítězilo sdružení firem Outulný, a.s., VHS Vysočina, a.s., VHS Plus, s.r.o a brněnský Přemysl Veselý, s.r.o. Hospodářské noviny (HN) jako první upozornily před týdnem na to, že dva členové z výběrové komise Miloš Kokeš (tajemník Svazku obcí Vodovody a kanalizace Třebíč) a Luděk Kotrba (hlavní inženýr Vodovodů a kanalizací Třebíč) za dva týdny nato odletěli na náklady firmy Outulný, a.s. na fotbalové utkání klubu Chelsea do Londýna. Kdo měl zájem schovávat si tři roky letenky a dát je k dispozici médiím právě teď?


Nevím…Výběrová komise, jejímiž členy byli rovněž Kokeš a Kotrba, mohla pouze zkontrolovat, zda nedošlo k početní chybě nebo k jinému pochybení a následně odsouhlasit vítěze soutěže. Hodnocení probíhalo přibližně dva měsíce a smlouva byla podepsána až… V posledním období vzniká množství pomluv a útoků na moji osobu a společnost Outulný, což jsou pro média laciné senzace, protože většina čtenářů a diváků preferuje presumpci viny. Já jsem si už zvykl. Vadí mi však, že média do tohoto honu vtáhla čestné a poctivé zaměstnance Svazku obcí a vodárenské Kokeše a Kotrbu. Jen proto, že se se mnou účastnili fotbalového utkání v Londýně.


HN dále tvrdí, že mají k dispozici fakturu, podle níž si zájezd objednávala firma, nikoli soukromá osoba Svatoslav Outulný. Navíc profesionální agentura Sport invest marketing, která cestu do Londýna zajišťovala, podle svých slov dodnes za své služby nedostala zaplaceno. Kokeš s Kotrbou ale mají v ruce účetní doklad, podle kterého si výlet zaplatili. Znamená to, že vám každý z nich ještě nakonec věnoval částku 30 tisíc korun ze svého?


Pokud se týká faktury za tyto údajné služby, kterou se mi podařilo získat, je to pouze dodatečně vyrobený padělek bez razítka a podpisu. Společnost Outulný a.s. ji v účetnictví vůbec neeviduje. Netuším, na čí pokyn byl tento doklad po třech letech vyroben.


Co myslíte - schoval si pro média letenku a fakturu někdo z vašich konkurentů – stavebních firem, které se rovněž pohybují ve vodách veřejných zakázek, nebo jde čistě o čin firmy Sport invest marketing?


Nevím.


Mstí se vám nějaká stavební firma?


Nemyslím.


Je to někdo z Třebíče?


Ne.


V Náměšti nad Oslavou radnici patrně vaše insolvenční řízení nevadí a tamní zimní stadion za asi 40 milionů začínáte stavět. Dokonce jej městu z poloviny zafinancujete a město vám ho bude šest let splácet. Naopak v Třebíči jste i přes odvolání firmy Stavby, a.s. z Říčan u Prahy získali od města zakázku na stavbu tělocvičny v hodnotě asi 60 milionů korun. Ta teď padla, neboť město zjistilo, že je firma Outulný v insolvenčním řízení. Co míníte o obou rozdílných přístupech?


Stavbu tělocvičny v Třebíči a zimního stadionu v Náměšti jsme získali za nejnižší ceny a srovnatelná bodová hodnocení dalších kritérií. V obou soutěžích bylo třeba ke smlouvě předložit bankovní záruku za řádné provedení díla. Zde však nastal problém, protože v případě, že je na firmu podán návrh na insolvenci, mají banky jednoznačný pokyn a zákaz provádět jakékoliv bankovní operace. I v případě, že je s bankou podepsaná rámcová smlouva. Proto jsem oběma městům místo bankovní záruky nabídl na jejich účet hotovostní vklad celé částky nebo předložení směnky. V Náměšti ihned pochopili, že návrh na insolvenci je podvod a chtěli postavit stadion za nejnižší cenu co nejdříve a současně zaměstnat lidi místní a z blízkého okolí.


V Třebíči se ale nakonec zachovali jinak…


Naopak rada města Třebíče s naší společností smlouvu zrušila, čímž jednak rozhodla o tom, že tělocvična zatím nebude (termín dokončení a předání byl 21. září 2010), a tím rozhodla o zrušení 30 pracovních míst v Třebíči. Zaměstnanci měli na březen 2010 připravené pracovní smlouvy. Současně rozhodla o udělení pokuty 500 tisíc korun naší společnosti za nepředložení bankovní záruky. I když dostala návrhy na variantní řešení a písemné oznámení, že návrh na insolvenci je podvod. Tělocvična a zaměstnanost v Třebíči ji asi příliš nezajímá. My však s odstoupením od smlouvy nesouhlasíme.