Dukovany nejsou bezchybné

Lidi se oprávněně zajímají a ptají je atomová elektrárna, kterou máme na dohled, bezpečná? Za jakých okolností by ta naše obstála a na co už připravená není?

Dukovanská i temelínská elektrárna za loňský rok prošly „českou částí“ zátěžových testů, tedy hloubkových kontrol, jejichž kritéria stanovil Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Tato část ještě projde oponenturou mezinárodní mise, která se uskuteční v první polovině roku.

Konkrétně v Dukovanech státní dozor nenašel hrubé nedostatky a stav, který by bylo nutné neprodleně řešit. Ovšem určitá rizika kontroly v Dukovanech objevily a pojmenovaly.

Potíže by mohly nastat při opravdu extrémním a pro oblast netypickém větru. Je taky dobré se lépe připravit na možnost, kdy by areál zaplavily přívalové deště. Pro chod elektrárny je zásadní střídání směn, dopravní dostupnost a komunikační systémy. Stress testy varují, že i toto je slabé místo, které by bylo dobré logisticky vylepšit.

„Česká část zátěžových testů z pera SÚJB mi leží na stole a mám ji prostudovanou. Je to přínosný materiál, protože je syrový, neosekaný, nepřikrášlený, a proto má pro mě vypovídací hodnotu. Respektuji sice slova odborníků přímo z elektrárny, ale samozřejmě chci znát názor lidí z SÚJB, jaderných fyziků a taky odborníků ze zahraničí,“ konstatoval starosta Náměště nad Oslavou a předseda Energoregionu 2020 Vladimír Měrka.

Energoregion je dobrovolné sdružení obcí ve dvacetikilometrovém okruhu okolo elektrárny, žije tu 100 tisíc lidí, kterých by se případná havárie a únik radiace dotkly nejdřív.

Co Měrku zaujalo ve zprávě asi nejvíc? Rád by měl důkladnější informace o tom, jaké škody může v elektrárně napáchat extrémní vítr. Zajímá ho, jaká je technologická „pojistka“, že se nepřeruší jímání vody z řeky Jihlavy, tolik důležité pro chlazení reaktorů.

„To jsou důležité otázky, na které budu chtít znát odpovědi bavíme se přitom o absolutně největších a těžko představitelných extrémech, které se stanou jednou za 10 tisíc let. Elektrárna je už teď projektovaná na extrémy a těm podle výsledků důkladných kontrol nejen z loňska, ale i těch nezávislých mezinárodních z let minulých, odolá, což mě uklidňuje,“ upozornil Měrka.

Jaká zlepšení zpráva ještě navrhuje? Například by nebylo od věci pořídit pro každý ze čtyř dukovanských bloků mobilní dieselgenerátor, zlepšit nouzové napájení telefonních ústředen, zodolnit budovy hasičů vůči zemětřesení. Je taky nutné doplnit postupy, jak elektrárnu řídit při zemětřesení, extrémním počasí a podobně. Jaká je reakce provozovatele, polostátní společnosti ČEZ? „Stress testy neodhalily nic, co bychom nevěděli. Od zahájení provozu v roce 1985 už jsme průběžně investovali do bezpečnosti 12 miliard korun, řadu vylepšení dokončujeme,“ informoval mluvčí dukovanské elektrárny Petr Spilka. Podle jeho slov mezi ně patří zodolnění důležitých zařízení proti zemětřesení dosud nadprojektových parametrů a proti dalším extrémním vlivům. ČEZ plánuje také zvýšení počtu rekombinátorů (likvidátorů) vodíku, který se při těžkých haváriích vyvíjí. „Vytvořili jsme alternativní napájení parogenerátorů vodou pomocí hasičské mobilní techniky, zvažujeme i mobilní elektroagregáty a techniku pro odklízení trosek po zemětřesení,“ doplnil Spilka.