„Je to pro mne veliká radost. Jsem velice potěšena, že Baťův duch je stále tady," řekla při pohledu na nově opravené prostory v areálu bývalé obuvnické továrny. „Jan Antonín byl veliký pokračovatel Tomáše Bati. Byli to lidé, kteří měli v srdci ohromnou naději a velice pozitivní energii a lásku ke své zemi. To byla ta nejdůležitější síla k tomu, aby se dostali, kam se dostali," podotkla.

Pamětní deska v Třebíči-Borovině byla odhalena v roce, kdy uplynulo padesát let od úmrtí Jana Antonína Bati. „Nevíme, kde je. Ale víme, že je, že někde žije. Myslím, že je velice spokojený," usmála se paní Dolores. Podobiznu Jana Antonína Bati nese objekt v sousedství nového Domu dětí a mládeže a centra Alternátor. Objekt s typickou cihlovou fasádou z ateliéru Baťova dvorního architekta Vladimíra Karfíka patří firmě TTS, která jej nyní citlivě rekonstruuje. Ráz budovy zůstane podle jednatele firmy Richarda Horkého zachován. „V Třebíči by měl alespoň jeden Karfíkův dům zůstat zachován v nezměněném stavu, tak jak byl v roce 1935 postaven," zmínil Richard Horký.

Paní Dolores Baťa v Třebíči představila i knižní dílo svého dědečka. Jan Antonín Baťa byl neobyčejně plodným autorem, napsal během svého života včetně technických příruček a básnických sbírek na 80 knih. „Když nebyl na cestách, pořád psal. Pamatuji si, jak babička vždycky zaťukala na pracovnu se slovy: Tatínku, prosím tě, nechej toho. Pojď se navečeřet. On měl ale ideu a musel vše dát na papír," zavzpomínala Dolores Baťa. V České republice vyšla trilogie z Baťova tuzemského působení. Knihy jsou pojmenované Těžké časy, Román života a Uloupené dílo. Nyní vyšel první díl trilogie z latinské Ameriky, nového Baťova působiště. Má název Nové knížectví. Ačkoli byl Jan Antonín Baťa neprávem odsouzen jako zrádce národa, nikdy nezatrpkl. „Nepamatuji si, že by si někdy na něco stěžoval. Všechny těžkosti vepsal do svých veršů. Většinu času zůstával velice pozitivní, měl úžasnou pozitivní energii. A pro nás vnuky měl také vždy čas. Děda byl náš," dodala Dolores Baťová.