„Brambor je letos hodně. Obsahují ale hodně vody, proto budou hnít zevnitř. V lednu to začne, bude problém s uskladněním,“ vyjádřil svůj názor pěstitel Antonín Makovička z Hrotovic. Svoje i jiné výpěstky prodává na trhu v Třebíči.


„Myslím si, že letošní výnos bude možná dosahovat roku 2005, kdy byl rekordní, snad i lepší,“ odhadl úrodu Miroslav Muška z Mikulovic. Jako hobbyzahrádkář se pěstitelství brambor věnuje od roku 1993. Je sběratelem odrůd, letos jich má 65.


Oproti dobré sezoně před čtyřmi lety však došlo letos k enormnímu výskytu plísně. „Kdo ze zahrádkářů nepoužil chemii proti plísním, ten tak velkou úrodu mít nebude. Odrůda brambor, která by byla vyloženě „protiplísňová“, neexistuje.


Postřik je nutností


Záleží, jak člověk odhadne situaci z hlediska vlhka a tepla a postříká,“ řekl Muška. Postřikům se nevyhnou ani velkopěstitelé. V Česku „stříkají“ brambory pětkrát až šestkrát, v západní Evropě třináctkrát až sedmnáctkrát. „Odborníci říkají, že stačí, aby byl maličko chycený stonek a plíseň se dostane do hlízy. Brambory jsou letos také příliš velké, proto budou možná po Vánocích méně kvalitní,“ vysvětlil Muška.


Ve větším se bramborářství v současnosti věnuje v okrese už jen pár pěstitelů, především družstva v Čáslavicích a v Opatově. Brázdy se tak ze zemědělské krajiny Třebíčska téměř vytratily.


„Stříkali jsme pětkrát po čtrnácti dnech. Úroda bude asi průměrná,“ odhadl Ladislav Rygl, technik rostlinné výroby zemědělského družstva v Čáslavicích. Brambory mají letos na 15 hektarech, z toho 10 na sadbu a 5 na konzum. Výnos očekávají 300 až 350 metráků z hektaru. Ladislav Rygl přiznává, že pěstování brambor se nevyplácí. „Už pět let si říkáme, že se na to vykašleme. Je to na hranici rentability. Děláme to pro lidi, aby měli přes zimu práci,“ posteskl si Rygl. Loni byla cena dvě koruny za kilo, chtělo by to prý však alespoň čtyři koruny.


„Vypadá to, že výnos bude solidní,“ řekl Radek Svoboda, předseda zemědělského družstva v Opatově. Podnik má v okolí brambory na 110 hektarech ploch. K postřiku sáhli letos šestkrát. Opatovští očekávají, jak se budou vyvíjet výkupní ceny. Předseda Svoboda ale připouští, že za poslední tři roky to s ekonomikou při pěstování brambor není pro podnik zase až tak špatné.


Podle Miroslava Mušky je jedním z hlavních problémů na současném českém trhu s bramborami skutečnost, že čeští zákazníci nepožadují v restauracích a marketech kvalitní zboží, tedy odrůdy.


Brambora je pořád jen brambora


„Brambora je u nás bohužel pořád jenom brambora,“ posteskl si. Přitom v Česku se pěstuje kolem 200 odrůd. Některé jsou podle Mušky chuťově lepší než maso. Byl prý nedávno v jedné restauraci u Třebíče. O bramborách, které dostal na talíř, se nedá říct, že byly špatné, byla to prý hrůza. Číšník na dotaz neochotně odpověděl, že brambory jsou takové, jaké jim je dovezou.


„Copak by si kuchař dovolil udělat řízek z bůčku?“ zauvažoval Miroslav Muška s lehkou nadsázkou. Zákazníci v marketech prý pečlivě vybírají v nabídce různých druhů masa. Přitom počet odrůd brambor je větší, každá má jinou chuť a jiné použití.