Letos například začali stavět čistírnu a novou kanalizaci v Malém Beranově blízko Jihlavy. Pro obec s necelými šesti sty obyvateli to znamená náklady kolem 74 milionů korun. „Z větší části je zaplatí dotace,“ řekl starosta Petr Tomášek.

Kdo nečistí, ten platí

Výjimka umožňující vypouštění odpadních vod do řeky Jihlavy skončí Beranovským v prosinci roku 2014. „Platili bychom pak pokuty,“ dodal starosta. Zprovoznění čistírny a nové kanalizace podle něj bude pro rozrůstající se obec v každém případě přínosem, protože se zlepší životní prostředí a kvalita vody v řece.

Stavbu čistírny a kanalizací slíbilo z pětašedesáti procent zaplatit ministerstvo zemědělství. Dalších sedm milionů korun dostanou Beranovští od kraje, pokud to schválí březnové krajské zastupitelstvo. Na dofinancování si obec bude muset vzít úvěr. O jeho výši se podle starosty bude rozhodovat v nejbližší době.
Letošní krajská dotace dvaačtyřiceti milionů korun na drobné vodohospodářské ekologické akce by podle návrhu krajské rady měla plynout na čistírny a kanalizace ve třinácti obcích a menších městech. Třeba Horní Dubenky na Jihlavsku se 650 obyvateli by měly dostat přes osm milionů korun na další část kanalizace.

Fryšava pod Žákovou horou s necelými čtyřmi stovkami stálými občany investuje podle údajů kraje do kanalizace a čistírny více než 40 milionů korun. Tato obec však patří mezi oblíbená rekreační sídla na území chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy; počet chat a chalup se blíží počtu trvale obydlených domů.
Na Vysočině funguje 704 samosprávných sídel. Předloni bylo podle statistik na území kraje 148 čistíren odpadních vod. V domech napojených na veřejnou kanalizaci s čistírnou bydlelo 362 800 lidí, tedy 70,4 procenta všech obyvatel Vysočiny. Průměr v Česku byl vyšší skoro o šest procent.