Ačkoliv ve žďárském okrese letos nebyl zaznamenán žádný případ zákeřné echinokokózy, nebezpečí nákazy přesto existuje.

Takzvanou liščí tasemnicí, přenášející se liščím trusem, který infikuje okolní porost, se mohou nakazit sběrači lesních plodů, ale i třeba houbaři. V České republice jsou nyní uváděny tři „čerstvé“ případy.

O jakou nemoc se vlastně jedná? Echinoccocus multilocularis, jež takzvanou echinokokózu způsobuje, je malá tasemnice, jejímž hlavním hostitelem je liška, ale například také pes a kočka.

„Vajíčka opouštějící zažívací trakt hlavního hostitele ulpívají kdekoliv ve vnějším prostředí. Člověk se nejčastěji alveolární echinokokózou nakazí prostřednictvím infikované zeleniny, lesními plody nebo také houbami,“ informoval mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben.

Konzumací infikované potravy či přenesením nákazy neumytýma rukama z okolního prostředí se vajíčko parazita dostane do trávicího ústrojí člověka a do okolí jater. Z něj se vylíhne larva, která se začne nepohlavně množit.

V játrech se pak postiženému vytvoří útvar – nádor, který může podle popisu odborníků v extrémních případech dosáhnout velikosti dětské hlavy. Ničí okolní tkáň podobně jako rakovinné bujení. Kromě toho obsahuje velké množství zárodků tasemnice.

Novotvar je nutné chirurgicky odstranit, ale to se nemusí obejít bez komplikací – protržení útvaru a únik tekutiny do organismu způsobuje anafylaktický šok a smrt. Tu může urychlit i zanesení larev krví dál do organismu.

Dbát na hygienu

Z jater se mohou larvy rozšířit do dalších orgánů, svalů a také mozku. „Z infikovaných lidí onemocní deset až patnáct procent, záleží na vnímavosti jedince, stavu jeho organismu a infekční dávce,“ vysvětlil mluvčí Duben.

Největší nebezpečí spočívá v tom, že bez cílené léčby má nemoc téměř stoprocentní úmrtnost. Základem prevence je hygiena. Mýt lesní plody, ale také svoje ruce. „Lesní plody je třeba před požitím opláchnout vodou a nejlépe tepelně upravit, minimálně při 60 stupních Celsia,“ uvedla vedoucí epidemiologie územního pracoviště Krajské hygienické stanice ve Žďáře nad Sázavou Renée Mašová. „Pokud tedy někdo nasbírané lesní plody použije třeba do knedlíků, koláčů nebo je zavaří, rizika nákazy echinokokózou se obávat nemusí,“ dodala.

Rozvoj onemocnění je velmi pozvolný a nepozorovaný, uvádí se rozmezí pěti až deseti let. Vážnými příznaky už jsou úporné bolesti břicha, horečka, zvětšená játra a slezina, ale také žloutenka a výrazné hubnutí. Vzhledem k tomu, že lišek stále přibývá, a to i v těsné blízkosti měst, riziko stoupá. Nákaza se k nám rozšířila z alpských zemí, kde jsou lišky parazitem více promořené než v Ćesku.