To všechno může čtrnáctiletému Matějovi z třebíčské Tkalcovské ulice způsobit pořádné zdravotní potíže. Před pěti lety se u něj objevily první známky alergie, které vyústily v bronchiální astma, zvládané jen díky celoročnímu užívání léků. Letos poprvé jsou na jeho problémy s dechem všechny medikamenty krátké. Pod okny jeho pokoje víc než kdy jindy bují tráva a právě na ni je alergický.

„Na sídlištích je spousta trávy a přestože bydlíme až v pátém patře, máme neustále pyl na okenních parapetech i v bytě,“ říká Matějova maminka Lenka. „Na jaře nechalo město trávu pokosit, jenže po deštích se hned vzpamatovala a dorostla,“ dodává.

Myslí si to i obyvatelé jiných městských částí. Na mnohých místech, kde už údržba travnatých ploch proběhla, se po nedávných deštích znovu zelenají koberce lipnice, jetele, vojtěšky, šťovíků a jiných druhů alergenů. A na okrajích Třebíče lidé na posečení trav stále čekají. „Bydlím kousek od nového hřbitova a tam je vegetace přímo příšerná. Navíc chodím přes lesík nad základní školou Kpt. Jaroše, kde se vysokou trávou prodírám na druhou stranu,“ zlobí se mladá maminka Ivana Březnová.

Stížnosti obyvatel už dorazily na třebíčský městský úřad. Ten frekvenci sečení volí podle tříd, do nichž se travnaté plochy ve městě dělí. Do první třídy spadají trávníky v centru, které se sečou osmkrát do roka. Do druhé třídy patří zeleň na sídlištích, sečená třikrát ročně, ve třetí třídě je okraj města, psí výběhy, louky v lesoparcích a travnatý porost podél cest v majetku města. Ty se v průběhu roku upravují dvakrát. „Plochy první třídy se letos už dvakrát posekly. Konec prvních sečí na sídlištích předpokládáme zhruba v polovině června. Oproti minulým letům je to stále ještě s mírným předstihem,“ připomíná správce městské zeleně Petr Urbánek.

Za to, že tráva rychle dorůstá, podle něj mohou teplé dny a dostatek vláhy. „Z ploch se musí odklidit až dvakrát více posečené trávy, než v jiném roce,“ uvádí správce. Na první seč proto bezprostředně naváže druhá, souběžná s pokosem travin v neobydlených částech města, například v Libušině údolí.

„Trávu chceme pokosit do začátku hlavní turistické sezony,“ konstatoval Urbánek.
Zarostlé okolí domů a chodníků však údajně není jen vinou počasí či radnice. Tempo úprav ovlivňují různé stavební práce, regenerace sídlišť i nabývání nových pozemků do majetku města. Příkladem je nedávno převedený zámecký park.

„Zatímco loni se park pod správou Muzea Vysočiny sekl jen jednou za celý rok, letos už první seč končí a nejméně dvě budou následovat,“ zmínil správce.

Na údržbu zeleně Třebíč ročně vynakládá zhruba šest milionů korun. Samotné práce pro ni na základě smluv zajišťují soukromé firmy. O trávníky, které nejsou na jeho pozemcích, se město nestará, údržba je povinností vlastníků.