Řeč je o sedmdesátiletém důchodci Václavu Dvořákovi z Třeště. Ten vedle svých znalostí a zkušeností nedá dopustit ani na osvědčené lidové pranostiky a pozorování dějů v přírodě, které jsou předzvěstí změny počasí.

Jeho postřehy jsou zajímavé hlavně v období, kdy meteorologové předpovídají extrémní mrazy. „Do poloviny ledna to vypadalo, že letošní zima bude teplotně hodně nadprůměrná. Teď se sice mluví o extrémních mrazech, které nás tento týden čekají, ale není to samozřejmě nic nenormálního. Jen jsme se tentokrát nechali zhýčkat dosavadním průběhem zimy,“ řekl Václav Dvořák.

A některé údaje z Dvořákových záznamů opravdu hovoří za vše. Například 24. ledna 2006 naměřil minus 23,5 stupně Celsia a 27. ledna 2010 teploměr jeho meteostanice ukázal dokonce minus 24,5 stupně. Václav Dvořák také připomněl dlouhou zimu 1995/96.

„Pamatuji si, že sníh napadl na začátku listopadu a slezl až koncem dubna. Přitom ještě v polovině října bylo takové teplo, že lidi chodili v tričkách. Dnes se hodně mluví o extrémních výkyvech teplot, ale podle historických záznamů to není nic neobvyklého. Je například doloženo, že v lednu lidé na Vysočině orali a kvetly stromy. A naopak v srpnu obilí zapadalo sněhem,“ přiblížil Dvořák.

Právě v roce 1995 zřejmě začal takzvaný malý pluviál, tedy období vyznačující se extrémním zvýšením srážkové činnosti a výkyvy teplot a počasí. Skončit by měl v roce 2035. „Poslední takový malý pluviál byl v letech 1763 – 1804. Rozsáhlé povodně tehdy zničily úrodu, což mělo za následek hladomory, kterým podlehly statisíce lidí,“ popsal pozorovatel počasí s tím, že dnes už se lidé s nepříznivými následky takového počasí dokáží mnohem lépe vypořádat.

Lidé byli v minulosti v podstatě závislí na rozmarech přírody. Ale také dokázali odpozorovat z přírodních cyklů vývoj počasí. „Poměrně přesné jsou lidové pranostiky, které se váží k vánoční oblevě – například Na Adama a Evu čekejte oblevu, nebo ty valentýnské, předpovídající ochlazení,“ dodal Dvořák.

Změna počasí se dá odpozorovat velice jednoduše i podle směru kouře z komína. „Proudění vzduchu vám asi pět hodin dopředu dá vědět, že se začne měnit počasí,“ doplnil pozorovatel počasí. A kdy se můžeme připravit na oblevu? Její příchod ještě v době tuhých mrazů pozná podle krtinců na zahradách. „Je to jednoduché. Žížaly – potrava krtků – vycítí příchod teplé fronty a dostávají se blíže k povrchu. Krtci je následují, hrabou cestičky a na povrchu po nich zůstanou krtince,“ uzavřel Dvořák.

ZUZANA MUSILOVÁ