Na soukromou do Třebíče anebo na veřejnou vysokou školu do Jihlavy? Takovou otázku si mohou klást budoucí vysokoškolští studenti na Vysočině, a to tehdy, pokud nechtějí odcházet kvůli získání titulu mimo kraj. Na Vysočině v současné době existují právě dvě kamenné vysoké školy, a to již zmíněná soukromá v Třebíči nebo veřejná v Jihlavě. Pokud jde o nějaké další vysokoškolské vzdělávání v kraji mimo tyto dvě školy, pak se jedná pouze o navštěvování pobočných pracovišť jiných vysokých škol, které mají sídlo mimo Vysočinu.

„Letos máme dvě stě jednašedesát studentů v prvních ročnících a celkem šest set dvacet ve všech ročnících,“ řekl Antonín Mládek, prorektor pro vnější vztahy třebíčské soukromé Západomoravské vysoké školy. Na škole mohou ti, co si za studium zaplatí, studovat obor Management a marketing, Veřejnosprávní studia, Informační management anebo Aplikované informační technologie.

Soukromá vysoká škola funguje v Třebíči osm let a do života města se snaží zapojovat i jinak než jen samotnou výukou. Například letos pořádala i dvě konference o tématech týkajících se regionu. „V září to byla mezinárodní vědecká konference při příležitosti výročí založení třebíčského kláštera a konference Energetické Třebíčsko 2011,“ dodal Mládek.

Zřízena zákonem

Konference s mezinárodní účastí pořádá také jihlavská Vysoká škola polytechnická (VŠPJ). Zaměřuje se především na oblast cestovního ruchu, ale nejen na tuto problematiku. VŠPJ mimo jiné spolupracuje na pořádání konferencí třeba s vídeňskou vysokou školou, která se rovněž věnuje výchově odborníků pro cestovní ruch.

Brzy se do Jihlavy zase sjedou specialisté na cestovní ruch na odbornou konferenci nazvanou Regionální rozvoj a cestovní ruch, kterou škola pořádá v rámci projektu Most k partnerství VŠPJ tvoří síť. „Konference se uskuteční 1. a 2. prosince v prostorách Vysoké školy polytechnické Jihlava,“ sdělil administrátor připravované konference Lukáš Lojda z VŠPJ.

Jihlavská vysoká škola je zřízena zákonem a začala fungovat v únoru 2005, kdy nastoupili první studenti oboru Finance a řízení. To bylo zhruba 622 studentů, v září na začátku zimního semestru 2005 k nim přibyli studenti cestovního ruchu a poté ti, co se specializují na počítačové systémy a aplikovanou informatiku. Před třemi lety se začali vyučovat obory Porodní asistentka a Všeobecná sestra. Studenti, převážně studentky, dvou posledně jmenovaných bakalářských oborů letos promovali jako první absolventi těchto studijních programů.

VŠPJ má v současné době více než tři tisíce studentů. Kromě denního studia pak škola dává v některých oborech šanci i lidem, kteří chtějí studovat dálkově.

Zklamané naděje

Alespoň na pobočku vysoké školy chtěla dosáhnout některá další města na Vysočině. Například Havlíčkův Brod koketoval s Vysokým učením technickým v Brně (VÚT). V letech 2009 a 2010 v Brodě uvažovali o zřízení pobočky VÚT. Pracoviště školy mělo získat ve městě potřebné zázemí v areálu střední zemědělské školy, která byla přestěhována do Humpolce. Záměr měl původně podporu i Kraje Vysočina.

Otevření pobočky se ale nekonalo. „Došlo k výměně rektorů, změnilo se i vedení Kraje Vysočina, ale hlavním důvodem byly peníze, které by do vybavení a provozu pobočky muselo Vysoké učení technické investovat,“ vysvětlila hlavní příčiny neúspěchu Jana Fischerová, někdejší brodská starostka.

Fischerová ještě dodala, že dodnes havlíčkobrodská samospráva lituje toho, že z projektu sešlo. „Město Havlíčkův Brod bylo připraveno finančně rozjezd pobočky Vysokého učení technického podpořit,“ konstatovala Fischerová.

Alespoň dálkovou formu studia za spolupráce VÚT se však podařilo rozjet Vyšší odborné škole a Střední průmyslové škole ve Žďáře nad Sázavou. „Vyučujeme u nás bakalářský obor Strojírenská technologie,“ vyjádřil se Jaroslav Kletečka, ředitel žďárské střední průmyslové školy. Dvanáct studentů bakalářského studia navštěvuje ve Žďáře výuku jednou týdně.

Žádná pobočka vysoké školy v současné době nepůsobí na Pelhřimovsku. Do 30. června loňského roku nabízela studium v okrese pobočka pražské soukromé Univerzity Jana Ámose Komenského. Své působiště měla v Obratani. Škola ale tamní pobočku zrušila.

Podle výroční zprávy školy vedlo k zániku obrataňské pobočky ukončování regionálních projektů školy. Skutečností ale také je, že k působení této soukromé školy v Česku měla výhrady i akreditační komise ministerstva školství.

Vysokoškoláci se zatím neobjevují ani v Telči, která si slibuje, že se stane jedním z míst Vysočiny, kde bude možné vysokoškolský diplom také získat. Působit tam má brněnská Masarykova univerzita v Univerzitním centru Telč. „Rekonstrukce celého areálu pozastavila výuku na dva roky. Přednášky Masarykovy univerzity se zřejmě rozjedou v dalším akademickém roce,“ řekl ředitel Univerzitního centra Telč Josef Plucar s tím, že se nyní připravuje několik novinek, například dva studijní obory.

Nyní se v univerzitním centru občas konají například krátkodobé kurzy či přednášky. „Doufáme, že se sem časem vrátí i vysokoškolští studenti,“ vyjádřila však naději telčská místostarostka Hana Müllerová.