Například Gymnázium Jihlava má přes osm set studentů. Přesto to jsou právě chotěbořští gymnazisté, kdo na Vysočině při státních maturitách nejvíce zabodovali. „Bylo to pro nás překvapení, samozřejmě příjemné překvapení,“ říká Vladislav Smejkal, ředitel Gymnázia Chotěboř, které dosáhlo při premiérových státních maturitách nejlepších výsledků v kraji.

Opravdu jste nečekali takový úspěch?
Nečekali. Chotěboř je malé město, nemáme takový výběr studentů jako velká města. O to víc nás nynější výsledek státní maturity těší.

Je evidentní, že velké školy nemusí vždy připravit své studenty nejlépe. Na druhém místě za Chotěboří skončilo gymnázium Humpolec, tedy rovněž malá škola. Čím to je, že právě malé školy tak zazářily?
Výhodou malé školy je rodinné klima, možnost lepší motivace žáků, načasování přípravy, sestavení harmonogramu zkoušek tak, aby to studentům co nejlépe vyhovovalo.

To, co jmenujete, studentům určitě přípravu usnadní, ale vědomosti jim to do hlavy nenalije. Máte nějaký specifický způsob výuky? Lepší pedagogy než ostatní?
Učitel je jenom jeden článek v řetězu. Svou roli hraje také atmosféra ve škole a nejpodstatnější je, zda se sám student chce něco naučit. Myslím, že ve výsledku maturit se zúročila naše dlouhodobá práce zaměřená na profesní orientaci studentů. Už dva roky před maturitou je směřujeme k tomu, aby se profilovali, zaměřili se na konkrétní oblast, jíž by se rádi v budoucnu věnovali, a podle toho si volili nepovinné předměty. Cílem gymnazisty není odmaturovat, ale dostat se na vysokou školu a vystudovat ji.

A neměly by vysoké školy teď, když jsou výsledky maturit srovnatelné v celé republice, přijímat žáky na základě toho, jak úspěšně zkoušky složili?
Měly, ale zatím to nefunguje. Dokonce jsme se setkali s tím, že podmínky pro přijetí na jednu právnickou fakultu byly v tomto směru demotivující. Fakulta přihlížela k celkovému průměru známek získaných u maturity. Když se uchazeč dotázal, zda zkouška z nepovinného předmětu ve vyšší úrovni bude mít větší váhu, bylo mu řečeno, že ne. Proč by tedy riskoval, že při obtížnější variantě získá horší známku?

Tím vlastně říkáte, že státní maturity nejsou dotažené do konce.
Přesně tak. Myšlenka státních maturit je naprosto v pořádku, ale realizace vyvolává mnohé diskuze.

Například?
Které předměty by měly být povinné? Je nutné mít dvě úrovně obtížnosti? Nestačilo by pouze vypracovat základní variantu s hodnocením uspěl - neuspěl a zaměřit se spíše na profilové zkoušky podle typu školy?

Když jsme u diskutabilních otázek, je správné, že ministerstvo nechce zveřejnit výsledky všech škol?
Z pozice nejlepšího v kraji bych mohl říci, že proti zveřejnění výsledků nic nemám, ale kdybychom skončili na opačném konci žebříčku, zřejmě bych si to nepřál. Rozhodně nejsem pro to, aby se sestavilo pořadí škol podle dosaženého skóre, vždyť každá škola má jiné podmínky a není férové je takto srovnávat. Navíc o kvalitě školy nemohou vypovídat jedny zkoušky, zhodnotit úroveň je dlouhodobá záležitost, musely by se porovnat výsledky třeba za pět let.

To nemají například rodiče deváťáků právo vědět, jak si stojí škola, kam se hlásí jejich dítě?
Nějaký výstup by být asi měl, ale byl bych v tom opatrný. Umím si představit, že školy například zveřejní procento úspěšných maturantů.

Takže záleží na každé škole, jak s výsledky naloží?
V podstatě ano. Mně také volali z ministerstva, zda souhlasím s tím, aby zveřejnili naše umístění. Bez mého souhlasu by to nemohli udělat.

Ale alespoň zřizovatel, což je ve většině případů krajský úřad, by to vědět měl, ne?
Oni to především v tuto chvíli nevědí ani sami ředitelé škol. Žádná analýza výsledků zatím z Prahy nepřišla.