Jestliže cítí, že jejich školní výsledky nejsou nijak valné, očekávají den, kdy ponesou domů vysvědčení, s úzkostí.

Proto právě v těchto dnech stoupá počet hovorů na lince bezpečí. „Více než samotných známek se děti bojí reakce rodičů,“ uvedla Lucie Pěšková, ředitelka sdružení, které linku bezpečí provozuje.

Děti se potřebují se svými obavami někomu svěřit, a právě proto je tu linka bezpečí. „Školní problémy tvoří v průběhu roku asi sedm procent všech hovorů, které přijímáme. S blížícím se vysvědčením pak jejich počet vzroste až na jedenáct procent,“ řekla Lucie Pěšková. Nejvíce na linku bezpečí volají děti ve věku třinácti až šestnácti let.

Rodiče často zapomínají, že také oni sami byli kdysi dětmi. Pak z jejich úst padají nadávky, kterých později litují. Někteří nejdou daleko ani pro pár facek. Pak se není čemu divit, že se děti bojí přijít domů a chtějí se nepříjemné reakci rodičů na svůj školní prospěch vyhnout třeba útěkem z domova.

Když takové vystrašené dítě zavolá, snaží se ho pracovníci linky zklidnit. Většinou dítě směřují na někoho z nejbližšího okolí, který je v té nepříjemné situaci podpoří. Pokud ovšem zavolá dítě dostatečně dopředu, pak je ideální, aby své rodiče na špatné známky předem připravilo.

Důležité je sledovat známky průběžně

Podobný názor zastává také Jarmila Prošková z pedagogicko-psychologické poradny v Jihlavě. „Rodiče by prospěch dítěte měli sledovat průběžně. Když tak činí, dá se s výsledky dítěte ještě něco udělat.“ Nejdůležitější je, aby rodiče problémy začali řešit včas. Často se však vstává, že přicházejí do poradny až po rodičovské schůzce, kdy už se dá se špatnými známkami pohnout jenom s obtížemi.

A jak by měli rodiče na špatné známky reagovat? Především to chce zachovat klidnou hlavu. „Měli by ocenit u dítěte to, co se mu podařilo, například dobré známky z tělocviku nebo pracovních činností,“ řekla Jarmila Prošková. Poté by se měli zamyslet nad tím, jak dítěti pomoci. Například mu propříště sehnat nějaké doučování.