Přišlo nejméně 1400 nespokojených lidí. S transparenty, tamburínami a klíči v rukou dávali najevo, že chtějí změnu. Proti nim se postavil jediný ze čtyř nechtěných politiků, starosta Ivo Uher.

„Nevím, jestli za tím stojí nějaké skutečné selhání radnice, nebo jestli je to celé mediální kauza,“ začal. Nesouhlasné mručení a lomoz davu mu vzal další slova od úst. „Dobrá, Půjdu teď na radnici a počkám na vás, na členy petičního výboru. Můžete mi přijít říct, co se vám nelíbí,“ reagoval Uher.

„Už tam nechoďte! Běžte domů!“ ozývalo se z davu.

„Necítím se tu bezpečně. Umožněte mi projít,“ požadoval starosta poté, co se nedal přeslechnout vulgární a urážlivý výrok.

Moderátor demonstrace Milan Zeibert ale udržel starostu namístě a další průběh akce v mantinelech slušnosti. „Vy se opravdu ani trochu nestydíte? Kolik podpisů bude třeba, abyste odstoupili?“, ptali se lidé, kteří si podávali mikrofon.

„Ano, trochu se stydím, odpověděl Uher. „A za své chování jsem se omluvil,“ dodal. Na druhou z otázek ale přímo neodpověděl.

„Děkuji za zpětnou vazbu. Děkuji, že jste přišli. Je to pro mne závažná věc,“ zopakoval během hodiny několikrát.

„Přijdeme zase!“, tak zněla odpověď z řad demonstrantů. A pak už jen mnohonásobně opakované „Demisi, demisi,“ provázelo odcházejícího starostu Uhra ke dveřím radnice.