Výjimečný případ v historii soudů může Třebíč vyjít draho

Pokud by se šéfa stejnojmenné náměšťské stavební firmy podařilo usvědčit z pletichy při veřejné zakázce, mohl by jít do kriminálu až na dva roky. To ukáže výsledek soudu, který začal ve čtvrtek v Třebíči řešit případ, který je výjimečný nejen na vysočinské, ale i na české poměry.

Čím je tak neobvyklý? Tím, že se našli lidé, kteří byli ochotní svědčit proti vlivnému podnikateli. Outulný byl v minulosti velmi úspěšný při získávání veřejných zakázek ve zdejším regionu.

Třebíč má ale problém. Kvůli vyšetřování a soudním tahanicím stále neobdržela přislíbenou až osmatřicetimilionovou dotaci, byť už tělocvična dávno stojí. Administrátoři dotace jsou opatrní.

Státní zástupce Zdeněk Špaček formuloval obžalobu na základě materiálů, které obdržel od brněnské kriminálky. Její detektivové se už delší čas zabývají rozplétáním husté pavučiny místních vztahů a podle nich podezřelého podnikání Svatoslava Outulného. Narazili i na podivnosti v tendru na tělocvičnu u školy na Václavském náměstí v Třebíči, na něž upozornila média včetně Třebíčského deníku. Když kriminalisté zapátrali hlouběji, dostali se k firmě Kapucín, která v tendru neuspěla.

Taktika: Nevěřte jim

Policie oslovila jednatele firmy Milana Šťastného a ten jim řekl o schůzce, kterou on s druhým jednatelem Kapucínu, Martinem Svobodou, absolvovali v sídle firmy v třebíčském Zámostí jednoho červnového dne roku 2009, pár týdnů před otevíráním obálek při prvním kole tendru na tělocvičnu. Svatoslav Outulný měl na schůzce jednatelům nabídnout čtvrtmilionový úplatek za to, že Kapucín udělá Outulnému v tendru pouze „křoví“ tím, že nabídne vyšší cenu. Cena totiž hrála zásadní roli.

Šťastný se Svobodou nabídku odmítli a věc považovali za vyřízenou. Průběh zakázky pro město Třebíč na klíč zajišťovala firma RTS. Ta nakonec Kapucín vyřadila kvůli banalitě firma nedodala výpisy z rejstříku trestů. Oba klíčoví svědci ve čtvrtek vypovídali. A obhájci Lucie Hrdá a Vladimír Kristýn založili obhajobu Outulného na tom, co se nabízelo, na znevěrohodnění svědků.

V odpoledním dusnu jim kladli stále dokola podobné otázky a zabývali se detaily zmíněné schůzky, které si logicky jednatelé Kapucínu po dvou letech mohli jen obtížně zpětně přesně vybavit. Snažili se je nachytat na jednotlivostech a dařilo se jim to.

V čem se Outulný, Šťastný a Svoboda shodli jednoznačně, byl fakt, že se schůzka uskutečnila a že si přesné datum nepamatují. Jen že to bylo po půlce června 2009.

Nejdříve začal vypovídat Svatoslav Outulný. Byl viditelně rozrušený, tvářil se pokorně a chvíli mu trvalo, než dal dohromady první větu. Pak popsal setkání v sídle Kapucínu. Řekl, že schůzku dojednal další člověk z Kapucínu Petr Škarabela.

„Při schůzce byl nejprve přítomen pouze Šťastný, nesla v přátelském duchu, trvala asi tři čtvrtě hodiny, přičemž pouhých deset minut v závěru byl přítomen i Martin Svoboda,“ řekl Outulný. Podle svých slov žádný úplatek nenabízel. Pouze navrhl, že by mohly jít firmy do tendru společně, buď ve sdružení nebo Kapucín formou subdodávky do výše pěti milionů.

Pak prý ještě navštívil sklepení sídla Kapucínu, kde byl obdarován lahví vína, což vnímal jako přátelské gesto. Mediální kampaní a tím, že se vyměnilo vedení na třebíčské radnici v radě a zastupitelstvu jsou tři jednatelé Kapucínu se teď cítí poškozen, protože už se nedostane k žádné zakázce ve městě.

Podle něj je podezřelé, že obvinění přišlo až šestnáct měsíců po schůzce, v době krátce před komunálními volbami v září 2010. Tři lidé z Kapucínu si podle něj udělali na zpochybnění tendru předvolební kampaň a dostali se do zastupitelstva.

Nehty jsme si z toho neokusovali

Šťastný toto načasování u soudu blíže nekomentoval, prý pouze reagoval na to, že ho kontaktovala kriminálka, což on těžko mohl ovlivnit kdy. Prostě měl co říct, protože nechce podobným praktikám přihlížet.

Podle něj byla schůzka s Outulným v červnu roku 2009 krátká, trvala jen asi deset minut, byl na ní i Martin Svoboda. „Outulný nabídl úplatek 250 tisíc. Za výši úplatku se omluvil s tím, že je uchazečů devět a on víc nemůže dát, na přímou otázku, kdo tendr vyhraje, řekl Outulný Já přece,“ sdělil Šťastný soudci Vilému Machálkovi. Když schůzka s Outulným skončila, šli prý Šťastný se Svobodou do jiné kanceláře v sídle Kapucínu a vše oznámili třetímu jednateli, Janu Pálkovi. „Řekl jsem velmi sprosté slovo, co si o tom myslím, a tím jsme považovali věc za uzavřenou,“ konstatoval Šťastný.

Na dotaz státního zástupce Špačka, jak Kapucín reagoval na zprávu, že je z tendru vyřazen, Šťastný lakonicky odpověděl: „Že bychom si z toho okusovali nehty a nespali, to fakt ne.“ A dodal, že s korupcí se musí bojovat, on je skaut, to znamená, že složil skautský slib, který ho zavazuje chovat se slušně, nelhat a nekrást.

Narazil ještě na jednu souvislost v případu tendr měl dvě kola, návštěva Outulného se uskutečnila v prvním kole. V něm nakonec Outulný s nabídkou 44 milionů uspěl, ale kvůli návrhu na insolvenci a ztrátě bankovních záruk musel odstoupit. Město vyhlásilo nové kolo. V něm nakonec vyhrálo sdružení firem Zlínstav, Outulný a D.I.S s nabídkou 57,5 milionu korun, o mnoho milionů vyšší.

Před druhým kolem tendru měl oslovit Kapucíny s podobnou nabídkou, jako předtím Outulný, Jiří Stacke jednatel Zlínstavu. „To už bylo i na mě moc. Zavolal mi tři hodiny poté, co jsem si vyzvedl podklady k výběrovému řízení. Byl to únik informací,“ podotkl Šťastný.

Nepodrazit cenu

Martin Svoboda u soudu potvrdil, že Outulný přišel s nabídkou 250 tisíc, pokud Kapucín „nepodrazí“ cenu. To znamená, že nepůjde pod nabídku Outulného. Podle svých slov přišel na schůzku do místnosti jako třetí, zda už se chvíli jednalo, či ne, si nevzpomíná. Ani si nevzpomíná na Outulného větu o tom, že „je devět uchazečů a on nemůže víc dát“. Svoboda a Šťastný měli potíže s určením denní doby, kdy se schůzka konala.Svoboda v rozporu s tvrzením Šťastného prohlásil, že Jan Pálka tehdy na firmě vůbec nebyl, řekli mu to až po několika dnech.

Nepohrdám soudem, ale...

„Nechci, aby to vypadalo jako pohrdání soudem, ale my tu řešíme 250 tisíc a přitom se zakázka prodražila o víc jak třináct milionů. Nemělo by se řešit toto?“ neodpustil si výtku Martin Svoboda. Svatoslav Outulný se Milana Šťastného zeptal, jak přišel na větu o devíti účastnících a málo penězích na úplatky, když účastníků bylo čtrnáct. Na to Šťastný nijak výrazně nereagoval.

Obhájci navrhli předvolat na příští jednání soudu, které se uskuteční 6. března, Jiřího Stackeho ze Zlínstavu, bývalého místostarostu Třebíče Miloše Maška, bývalého starostu Ivo Uhra, tři úředníky z radnice a dalších osm šéfů firem, které měl údajně Outulný obejít s úplatkem. Návrh soudce Michálek smetl ze stolu. Vyžádal si jediného svědka Jana Pálku z Kapucínu a pro doplnění dokazování chce mít k nahlédnutí analýzu sporného tendru, kterou údajně nechala třebíčská radnice vypracovat.