Zastupitelé neodsouhlasili podání žádosti o dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu na rozvoj sociálních služeb (IROP). IROP totiž změnil podporované aktivity.

„Namísto původně plánovaného domova pro seniory by město muselo vybudovat domov pro osoby se zdravotním postižením. Tato změna by také přinesla navýšení nákladů," řekl starosta Radovan Necid.

Zastupitelé při rozhodování vycházeli ze studie proveditelnosti, kterou na zasedání zastupitelstva prezentoval ředitel firmy marketingového poradenství Augur Consulting Marián Svoboda.

„Kompletní náklady na přestavbu budovy byly odhadnuty na více než sedmdesát milionů korun včetně padesáti čtyř milionů korun z dotace z IROP," uvedl Svoboda.

„S finanční participací Kraje Vysočina by město v pětileté udržitelnosti projektu doplatilo na provozních nákladech zařízení 10,7 milionu korun. Ovšem bez finanční participace kraje by tato částka byla dvojnásobná," dodal Svoboda.

Služby v novém meziříčském domově pro osoby se zdravotním postižením by byly k dispozici obyvatelům celého Kraje Vysočina. „Přičemž vůbec není jisté, zda by byl kraj ochoten se na jejich provozu nějakým způsobem podílet. Dostali jsme od něj jen ústní slib," uvedl Necid s tím, že město prioritně potřebuje domov pro seniory.

„Ve Velkém Meziříčí chceme další dům pro seniory s pečovatelskou službou, neboť máme šedesát až sedmdesát nevyřízených žádostí od zdejších obyvatel," podotkl velkomeziříčský starosta.

Hlavně kvůli vysokým nákladům a změně zaměření domova sociálních služeb u zastupitelů záměr neuspěl. „Je tam příliš mnoho nejistot. Mnoho věcí je předjednáno, ale málo toho je slíbeno," nechal se slyšet zastupitel Jiří Kaše.

„Nemělo by dojít k situaci, abychom dotovali zařízení krajského typu. To by mělo sloužit především obyvatelům tohoto města," dodal Jiří Kaše.

Podporovatelům záměru nezbývá nic jiného než výsledek hlasování respektovat. „Já osobně jsem návrh podpořila. Je pravda, že hlasování rozhodně nebylo jednoznačné. Většina však byla proti a projekt se tedy neuskuteční. To se v demokratické společnosti prostě stává. V tom případě nemá cenu rozebírat, co by bylo, kdyby," vyjádřila se opoziční zastupitelka Marie Ripperová.

Stejný postoj měla i její kolegyně Pavla Kamanová. „Z mého pohledu je naprostou nutností a morální povinností nezapomínat na lidi, kteří potřebují naši pomoc a zůstanou odkázáni na druhé," vysvětlila Kamanová.

Kamanová ocenila také to, že by se zařízení otevřelo i potřebným od osmnácti let. „Mohli bychom ulehčit rodinám, jejichž členové by potřebovali náročnou péči o dlouhodobě handicapovaného člověka," sdělila Kamanová.

Uznala ale, že problémem by mohla být finanční náročnost a relativně nízká kapacita pro 23 klientů. „Doufám, že najdeme jinou možnost, jak těmto lidem pomoci," dodala Kamanová.

Zastupitelé, kteří nakonec hlasovali proti předloženému projektu, se vesměs shodli, že domov pro osoby se zdravotním postižením by měl postavit a financovat kraj, nikoliv město.

„I přes zamítavé stanovisko zastupitelstva záměr města přestavět budovu k využití zejména pro naše seniory z mého pohledu nadále trvá," řekl k tomu starosta Radovan Necid.

Budova ve Velkém Meziříčí dříve sloužila jako internát. Nachází se mezi ulicemi Hornoměstská a U Světlé. Po sloučení Střední školy řemesel a Hotelové školy Světlá byla nepotřebná, a tak ji město následně od kraje odkoupilo.