„Nejsložitější zásahy se odehrály shodou okolností na podzim 2014, kdy záchranáři zasahovali u zříceného mostu ve Vilémově, při útoku psychicky nemocné ženy ve škole ve Žďáru nad Sázavou a při evakuaci havlíčkobrodské nemocnice," řekla ředitelka Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina Vladislava Filová.

Zásah ve Vilémově podle ní trval mimořádně dlouhou dobu. „Záchranáři museli čekat, než bude jeden ze zraněných dělníků vyproštěn z trosek a po celou dobu mu poskytovali péči," uvedla Filová. Případ ve Žďáru byl zase náročný na koordinaci s ostatními složkami záchranného systému. Evakuace nemocnice v Havlíčkově Brodě po oznámení o uložení bomby si vyžádala aktivaci svolávacího systému, do akce byli povoláni i zdravotníci, kteří nebyli ve službě.

Nejčastěji volají lidé záchranáře kvůli nejrůznějším kolapsovým stavům a zhoršení chronických onemocnění. Podle Filové je to dáno stárnutím populace u starších lidí se zákonitě projevuje víc chronických interních onemocnění. „V budoucnu jich bude pravidelně přibývat," míní Filová.

Roční náklady byly 297 milionů korun

V červnu záchranáři otevřeli novou výjezdovou základnu v Habrech na Havlíčkobrodsku. Na Vysočině je těchto základen 21 v a další zatím v nejbližší době nemají přibývat.

Celkové náklady na provoz záchranné služby na Vysočině v roce 2013 dosáhly 296 milionů korun, loni byly rozpočtované na 297 milionů korun. Přesné vyčíslení bude známo koncem ledna, záchranná služba počítá s vyrovnaným hospodařením.

Jako každoročně i letos se záchranáři zúčastní několika významných cvičení.

JAROSLAV BUČEK (ČTK)