VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vzít dítě? Nelze to jak v Norsku

Pelhřimovsko – Kauza Evy Michalákové, které norský úřad na ochranu dětí Barnevernet odebral dva syny, vyvolala řadu otázek. Jak na ni nahlížejí lidé, kteří se ochraně dětí a souvisejícím tématům věnují na Pelhřimovsku?

11.2.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Milan Kilián

Rychlému odebrání dětí matce se diví i dlouholetá pěstounka Monika Dietrichová z Nové Cerekve. S manželem má kromě čtyř vlastních ještě devět dětí v pěstounské péči.

„Je úplně nepochopitelné, jak může někdo bez důkazů odebrat rodičům děti. Navíc v Norsku vidím jako hlavní problém to, že byly děti odděleny od sebe. V Čechách se spíše snaží dávat sourozence do jedné rodiny společně. Další věcí je pak to, že v Norsku nemají právo zadržovat české děti. Mohly by vyrůstat i v Čechách u své tety," míní Dietrichová.

Podle Dietrichové je také jen stěží pochopitelné, že norské úřady zakázaly matce se s dětmi stýkat více než párkrát do roka, a to pouze na několik minut.

Návštěvy povoleny

Jak uvedla vedoucí pelhřimovského odboru sociálních věcí Jana Sládková, v Česku rodiče své děti, umístěné do náhradního výchovného prostředí, navštěvovat mohou. Výjimka by podle ní nastala jen v případech, kdy by to mohlo mít nepříznivý vliv na děti.

Podobně mediálně diskutovaný byl případ z Nýrska, kde otec dvou nezletilých dcer spáchal sebevraždu poté, co byl logopedkou udán sociálním pracovnicím s podezřením na zneužívání dcery.

V obou případech nebylo zavinění rodičů prokázáno. Otázkou je, zda v Česku stačí jen udání i neznámého člověka k tomu, aby rodič mohl přijít o kontakt s dětmi.

„Někdy je na zváženou, jestli děti odebrat, nebo ne. Navíc když dítě třeba u logopedky nebo psycholožky začne vyprávět takové věci jako u případu v Nýrsku. A oznamovací povinnost máme prostě všichni. Vůbec to těm úřadům nezávidím," sdělila pěstounka.

Jak je to tedy s ochranou práv dětí? Jak daleko může odbor sociálních věcí a soud zajít? Zmíněná vedoucí sociálního odboru Jana Sládková nechtěla uvedené kauzy komentovat s odkazem na nedostatek potřebných informací.

Řekla ale, jak v Česku probíhá přesun dětí do náhradní péče. „Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) v souladu s právními předpisy podává návrh soudu na svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc," vysvětlila Sládková.

Takový návrh podává OSPOD za následujících podmínek. „V případech hrubého zanedbání péče o dítě, opuštění dítěte, při závažných výchovných problémech, při ohrožení dětí závislostmi jako alkohol či drogy, při násilí mezi rodiči a podobně," vyjmenovala.

Na rozdíl od Norska o nařízení jiného výchovného prostředí podle vedoucí sociálního odboru v Česku vždy rozhoduje soud. „Před podáním návrhu na umístění do jiného výchovného prostředí pracov-níci OSPOD využívají v souladu se zákonem nástroje k sanaci rodiny," řekla Sládková.

Podle ní se jedná o práci s rodinou, zprostředkování pomoci odborníků, konzultace, psychoterapii a výchovná opatření, které může nařídit OSPOD, ale i soud.

„Teprve v případě, že pomoc je neúčinná, připadá v úvahu podání návrhu do jiné formy výchovy. Před dětskými domovy má přednost náhradní rodinné prostředí, svěření dítěte do výchovy příbuzným, pěstounská péče, osvojení, umístění do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc či umístění do Klokánků," upřesnila Sládková.

Osm dětí za rok

Podle ní lze děti do zařízení umístit nejdéle na tři roky. Poté dochází k přehodnocení situace umístěných dětí a jejich rodin. Pokud odpadly důvody, které vedly k umístění dítěte do zařízení, mohou se děti vrátit do původní rodiny.

„Je tedy jasné, že samotné udání k odebrání dítěte nestačí," dodala Sládková s tím, že loni bylo v okrese do ústavní výchovy umístěno osm dětí ze tří rodin.

Karolína Hovorková

Autor: Redakce

11.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ford Fiesta.
AUTOMIX.CZ
14

Dá se koupit spolehlivé auto za 50 tisíc? Tyto vozy mohou být výhrou

Zámek v Náměšti nad Oslavou.

Náměšťský zámek nabízí návštěvníkům pozoruhodnou noc

Baziliku během noční prohlídky oživí historické postavy

Třebíč – Každý rok se noční prohlídky na hradech a zámcích těší velké oblibě návštěvníků. Přízeň si drží i poněkud netradiční noční prohlídky v bazilice sv. Prokopa v Třebíči. První kolo prohlídek ve večerních hodinách proběhlo společně se svatoprokopskou poutí, na příští víkend Městské kulturní středisko (MKS) připravilo další dva prohlídkové večery.

Plánuje se budova pro krajské úředníky. Za 400 milionů

Jihlava – Nový pavilon, který ponese označení E. Na místě, kde v minulosti stála kasárna Otokara Jaroše, tedy v těsné blízkosti současného vedení Kraje Vysočina. Taková je vize Krajského úřadu Kraje Vysočina v následujících letech. Chce se totiž pustit do stavby nové administrativní budovy pro úředníky. Během let totiž jejich počet vzrostl natolik, že už se do stávajících prostor nevejdou.

Na Pelhřimovsku jsou výnosy obilí slušné. Dokáží to i na dožínkách

Vysočina – Pelhřimovští zemědělci se chystají na dvanáctý Agrární a potravinářský den neboli Pelhřimovské dožínky, které se konají v sobotu 2. září od třinácti hodin na tamním Masarykově náměstí. Na rozdíl od jiných vysočinských měst tady mají bohatou tradici.

Mladíci nestačili na Duklu

Třebíč – Jednoznačnou záležitostí se stalo páté přípravné utkání hokejistů Horácké Slavie. Třebíčští mladíci přivítali na domácím ledě jihlavskou Duklu. Hráči z krajského města měli od začátku více ze hry, a to se také promítlo i do výsledku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení