VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vysočina - kraj, který si oblíbili prezidenti

Vysočina - Tomáš Garrigue Masaryk strávil prázdniny v kraji Karla Havlíčka Borovského, Edvard Beneš si zřídil letní sídlo na zámku v Náměšti.

21.6.2014 1
SDÍLEJ:

V červnu roku 1947 strávili prezident Edvard Beneš (v klobouku) s manželkou Hanou více než dva týdny na zámku v Náměšti nad Oslavou. Archivní snímek zachycuje hlavu státu pravděpodobně při setkání se školáky v okolí města.Foto: archiv zámku v Náměšti nad Oslavou

Když se před lety po neúspěšné kandidatuře na prezidentský úřad Miloš Zeman stáhl z politiky na chalupu v Novém Veselí na Žďársku, nebylo to pro nikoho velké překvapení. Náklonnost současné hlavy státu k Vysočině je pověstná po celé zemi.

„Premiér Zeman má na Českomoravské vrchovině chalupu, kde jezdí na kole a chodí na houby. V Lidovém domě se proslýchá, že tam v létě objímá duby a buky, z nichž čerpá energii," napsala před třinácti roky, tedy v Zemanově premiérské éře, v článku o dovolených politiků agentura ČTK.

Již za čtyři dny přijede Miloš Zeman na Vysočinu poprvé na oficiální prezidentskou návštěvu. Rozhodně však nebude prvním prezidentem, který se v tomto regionu objevil. Již před ním Vysočinu hojně navštěvovali jeho předchůdci, a zdaleka to nebylo jen při oficiálních návštěvách.

V muzeích a v kronikách lze vidět zažloutlé fotografie z návštěv prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Méně se již ale například ví, že Masaryk strávil na Vysočině počátkem století téměř celé prázdniny. „Chtěl poznat kraj, odkud pocházel Karel Havlíček Borovský," vysvětlil v Knihovnickém zpravodaji Vysočina autor Zdeněk Vyhlídal.

Masaryk se podle něj v létě 1906 ubytoval v Krucemburku a vystoupil také na řadě shromáždění, pořádaných k padesátému výročí skonu Karla Havlíčka Borovského. „Ze všech slavností se ovšem nejokázalejší stala vzpomínková příležitost v Havlíčkově rodišti, v Borové. Ústřední myšlenkou Masarykových projevů byla otázka osobní svobody v kontextu s Havlíčkovým dílem," napsal Vyhlídal.

Beneš v Náměšti

V archivech lze najít i řadu dokladů z návštěv Masarykova nástupce Edvarda Beneše. S ním je však na Vysočině spojována zejména Náměšť nad Oslavou. Tamní zámek si druhý československý prezident zvolil po válce jako své letní sídlo.

„Na zámku v Náměšti byl dvakrát. Poprvé v roce 1946 na dva týdny. Druhá návštěva o rok později trvala sedmnáct dnů. Během toho byl zámek upravován pro potřeby prezidentské kanceláře," uvedl kastelán zámku Marek Buš.

Úpravy byly přerušeny únorem 1948. „Do zámku bylo hned po válce investováno téměř osmnáct milionů poválečných korun, což byla poměrně velká částka," řekl Buš.

I poté, když přestal sloužit jako letní sídlo prezidenta, zůstal v centru zájmu. „Horní patro zámku bylo veřejnosti nepřístupné a bylo i následným režimem využíváno jako příležitostné ubytování pro státní návštěvy," popsal kastelán. I díky tomu jej nepostihl osud některých jiných historických staveb, které byly zdevastovány.

Zásahy však byly i negativní. „Na osobní přání prezidenta Beneše byly interiéry reprezentačních prostor zbaveny dřevěného obložení. Vě většině těchto prostor tak došlo nevratným krokům," doplnil Marek Buš.

Součástí dnešní prohlídkové trasy je i někdejší prezidentova pracovna. K vidění je busta Masaryka od Vincence Makovského i rádio a telefon, které prezident používal.

V době, kdy si Edvard Beneš vybral jako letní sídlo Náměšť, nejspíš netušil, že nedaleko odtud leží rodiště tehdejšího ministra obrany a budoucího prezidenta Ludvíka Svobody.

Tomuto válečnému hrdinovi poskytla rodná vesnička azyl k přečkání komunistických čistek v padesátých letech. Místní obyvatelé ještě dnes vzpomínají, jak pracoval s ostatními v družstvu či jak spolu manželkou vysázeli čtyřhektarový sad.

„Jsme hrdí, že je naším rodákem. I když byl ministrem nebo prezidentem, tak si na nás Hroznaťáky vždy čas našel," vzpomínal před rokem při odhalování Svobodova památníku obyvatel Hroznatína Josef Mejzlík.

Na Vysočinu, konkrétně do Kamenice nad Lipou, čas od času zavítal i Svobodův předchůdce v úřadě Antonín Novotný. Navštěvoval zde svého přítele, spoluvězně z Mauthausenu Josefa Jíru.

Havel v Havlově

S Vysočinou bylo spjato i dětství a dospívání prvního porevolučního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla. Ten vyrůstal i na letním rodinném sídle Havlov mezi Křižanovem a Tišnovem na pomezí současného Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Do blízkého Žďárce chodíval Havel do školy.

V prezidenstké éře navštívil Havel Vysočinu několikrát, za zmínku stojí například jeho účast na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě před osmi lety.

Několik cest na Vysočinu absolvoval během svého desetiletého působení na Hradě i prezident Václav Klaus. Ten se, kromě obvyklých oficiálních návštěvě nechával často vidět i na sportovních akcích. Naposledy to bylo vloni na biatlonovém šampionátu v Novém Městě na Moravě.

Autor: Stanislav Caha, František Vondrák

21.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského
40

OBRAZEM: Od folku k baroku a tanci. Takový byl festival

Michaela Horáková začala budovat své sny, oprostila se od stereotypní společnosti a založila vlastní architektonické studio. K tomu přišla tento rok s vlastní módní značkou Mishe.
25

Tvrdohlavě kráčím proti proudu

Běh Matyáše Žďárského bude v jubilejním ročníku mezinárodní

Kožichovice – Veřejný přespolní běh nesoucí jméno zakladatele alpského lyžování a kožichovického rodáka Matyáše Žďárského se letos „dožívá“ čtvrtstoletí.

Nad Vysočinou se budou brzy cvičit vojáci

Sedlec, Vysočina – Od středy 23. srpna až do září budou nad Krajem Vysočina častěji létat vojenská letadla. V té době se bude totiž konat mezinárodní letecké cvičení Ample strike 2017.

AKTUALIZOVÁNO

Stromy padaly na silnice, auta i karavan

Vysočina – Plné ruce práce měli přes noc hasiči i policisté na Vysočině kvůli bouřce doprovázené silným větrem. „V průběhu noci a časného rána zasahovali hasiči na Vysočině u více než 120 událostí v souvislosti s počasím,“ informovala mluvčí hasičů Petra Musilová. Šestadvacet oznámení obdrželi také vysočinští policisté.

OBRAZEM: Slavnosti tří kápí v Třebíči začaly

Třebíč - Slavnosti tří kápí začaly. Úderem šestnácté hodiny se začali na Podzámeckou nivu scházet první návštěvníci. Sledují vystoupení šermířských skupin a drezůru koní. Na místě je také nepřeberně stánků s občerstvením a suvenýry. Večer jsou na programu koncerty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení