VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Parkoviště nelze donekonečna rozšiřovat

Jihlava – V předchozím volebním období byl občanský demokrat Jaroslav Vymazal primátorem Jihlavy. Nyní zastává funkci náměstka primátora pro oblast dopravy. Pod pojmem městská mobilita se rozumí tři módy, a to pěší doprava, cyklodoprava a rovněž městská hromadná doprava, říká Vymazal.

29.11.2015
SDÍLEJ:

Náměstek jihlavského primátora Jaroslav Vymazal (ODS) v rozhovoru pro Deník také řekl, že věří tomu, že pokud se dá lidem šance, jsou schopni své myšlení změnit. Foto: archiv Deníku

Při pohledu zvenčí magistrátu se zdá, jako by vás funkce náměstka pro dopravu naplňovala více než předchozí post primátora. Je to opravdu tak?

Funkce primátora je přece jen trochu o něčem jiném. Primátor má záběr mnohem širší a musí se zaobírat různými oblastmi a musí město vidět ve všech souvislostech, a to mi zabíralo hodně času. Teď mám možnost se zabývat konkrétnějšími problémy, jako je právě doprava ve městě, a to mě opravdu baví. Nyní jsme také navázali spolupráci s Dánskem na projektu Města s dobrou adresou. Ten má řešit městskou mobilitu, což je jeden ze základních faktorů, který ovlivňuje kvalitu života ve městech. Jenomže pojem mobilita není u nás moc rozšířený a lidé často nevědí, co si pod touto problematikou představit. Proto na příští rok připravujeme rozsáhlou kampaň, která se bude nazývat Tady žiju.

Takže určitě má své výhody, že se můžete soustředit na určitou oblast chodu města…

Je pravda, že mám víc času na to, kontrolovat třeba konkrétní opravy chodníků. Je to prostě o detailech, které vám také mohou celé dílo nakonec pohřbít. Viz třeba revitalizace parkánu. Její součástí byly i průhledy (prosklené průhledy do historického podzemí na jihlavském Masarykově náměstí – poznámka autora), které měly původně vypadat jinak, ale pak se projekt změnil a detaily průhledů nakonec celý ten krásný projekt shodily (o průhledech se záhy začalo hovořit jako o nevzhledných „pařeništích" – poznámka autora).

Jak takovým situacím hodláte do budoucna předcházet?

Je to o tom, aby si lidé, kteří jsou za svou práci placení, ohlídali i detaily. Chci a nutím své podřízené, aby, když dílo přebírají, také kontrolovali vše do podrobností.

Zatím to tedy tak nefungovalo?

Je to vždycky o lidech. Ale myslím, že drtivá většina lidí, kteří jsou na magistrátu, jsou poctiví, ale v tak velkém kolektivu se pokaždé najdou i ti, kteří si práci takzvaně jen odsedí. Je to o přístupu, a to máte v každé branži.

Teď stočíme náš rozhovor k tomu, o čem jsme již společně hovořili letos v březnu. Jde už o jistý evergreen, a sice o zatrolejování ulice Vrchlického od nemocnice až do Horního Kosova. Když jsme spolu hovořili na začátku března, mluvil jste o tom, že by se vše mohlo stihnout do konce tohoto roku. Ale to už je zřejmě nereálné…

Doufám, že to bude konečně už příští rok. Ze dvou faktorů, které ovlivňovaly posunutí termínu, je jeden odstraněn. Jde o společný projekt kraje a města, o rekonstrukci ulice Jiráskova. To je hotovo a teď nám už nic nebrání troleje tam natáhnout (obnovení trolejové smyčky v konečné u železničního přejezdu ve Starých Horách – poznámka autora). Město má tuto záležitost (zatrolejování Vrchlického ulice od nemocnice do Horního Kosova a obnova smyčky ve Starých Horách) vyprojektovanou a jsou schválené peníze z rozpočtu města na spolufinancování. Teď už čekáme jen na vypsání výzvy pro čerpání z evropských fondů. Zatím není vypsána, ale sami to můžete sledovat, že se tento proces na ministerstvu hodně protáhl. Jakmile bude výzva vypsána, v tom okamžiku podáme žádost a je velká pravděpodobnost, že příští rok projekt uskutečníme.

Dobře, ale když se podíváme ještě na jinou možnost financování, tak při vyúčtování rozpočtu města za minulý rok zůstal přebytek asi 155 milionů korun. V dubnu pak zastupitelstvo rozhodovalo o využití přibližně 130 milionů z tohoto přebytku v letošním roce. Je otázka, jestli by nakonec nebylo lepší využít část z těchto peněz na zatrolejování úseku, o němž se bavíme, což by mělo stát asi deset milionů korun. Nebylo by tedy lepší využít peníze města, než čekat, jestli bude vypsána výzva? Nová trasa už by třeba teď mohla sloužit veřejnosti. A to i přesto, že při čerpání z eurodotací by mohlo město teoreticky z fondů získat až devadesát procent částky na celý projekt…

Já si myslím, že by to lepší nebylo. Zmíněná oblast je podle mě dopravně slušně obsluhována. My ale MHD chceme ještě zkvalitnit. A když ušetříme devět milionů, pak můžeme ve městě například pro chodce, cyklisty anebo i pro MHD udělat zase spoustu dalších progresivních věcí. Kdyby ale v oblasti města, o níž mluvíme, byla dopravní obslužnost kri᠆tická, tak by pak samozřejmě nebylo na co čekat. Musíme v tomto balancovat a vidět potřeby města uceleně. Ne třeba jen mateřské školy, ale i řešení zeleně, nakládání s odpady a další záležitosti.

V souvislosti s novými trasami pro trolejbusy jste v březnu zmínil i to, že se uvažuje o zatrolejování ulice Hradební od křižovatky se Žižkovou ulicí k City Parku. Počítá se s tím i nadále, nebo se něco změnilo třeba v souvislosti s tím, co vše vyšlo z dopravního průzkumu, který se na přelomu jara a léta v jihlavské MHD konal?

Zatím v tomto není nic nového, protože společnost, která pro nás dopravní průzkum zpracovává, dokončila analytickou část a nyní zpracovává návrhy, kterými se budeme posléze zabývat. Dal jsem ale zároveň už i úkol dopravnímu podniku, aby připravil ekonomickou rozvahu, jak by vycházelo pořízení a provoz trolejbusů s bateriemi (mohou část trasy bez trolejí překonávat alternativně pomocí akumulátorů – poznámka autora) a co by stálo, kdybychom tuto část zatrolejovali. Na přelomu roku bychom měli řešit z toho plynoucí ekonomické varianty a podle toho se rozhodnout, kterou cestou půjdeme.

K čemu by tato trasa mohla sloužit?

Mohlo by to vést k tomu, že by se pro některé linky zkrátila cestovní doba mezi určitými částmi města, což by zase vedlo ke konkurenci MHD vůči individuální dopravě, čímž by se MHD zase stala o něco atraktivnější. Už tím, že se zavedla telematika (automatické upřednostňování MHD na světelných křižovatkách – poznámka autora), se významně zkrátila cestovní doba. A o to nám jde, učinit MHD atraktivnější.

Co si pod tím představit?

Jde vlastně o absolutní přednost. Pokud máme telematiku a k tomu ještě na vybraných místech přednostní pruhy, ty takzvané BUS pruhy, pak je MHD rychlejší, což potřebujeme. Pokud jedu do zaměstnání autem třeba deset minut, ale městskou dopravou třicet minut, tak padne rozhodnutí mnohdy ve prospěch auta. Je to pak sice dražší, ale o něco rychlejší. Jenomže je to rychlejší jen do té doby, než se nám provoz zahustí do té míry, že ve městě vznikají kolony, a pak je takové cestování dražší, a ani to už není rychlejší. Je to tedy i o změně myšlení lidí. Je to o třech udržitelných módech, a to upřednostnění pěších, cyklistů a MHD. Když se těmto způsobům dopravy dá určitými úpravami šance, pak to zase zpětně zabírá i u lidí samotných. To má v konečné fázi vliv i na zdraví lidí, na ekologii a také na vytváření veřejného prostoru. Není možné donekonečna zvětšovat parkovací plochy, protože to má také negativní dopad na celý ekosystém.

Jak tedy v tomto smyslu ještě lépe dosáhnout zlepšení atraktivity MHD?

Určitě budeme mít snahu zavést dvanáctiminutové intervaly, tím budou jízdní řády snadno zapamatovatelné. K urychlení jízdy MHD přispívá také zmíněná telematika a máme už i první BUS pruhy. Jen je ještě budeme chtít vylepšit zvýrazněným značením. A také chceme, aby tam bylo označení, že tam mohou jet cyklisté a taxi.

Nestálo by v případě zvýraznění BUS pruhů za úvahu inspirovat se třeba Českými Budějovicemi, kde je letos také zaváděli a rovnou je natřeli červenou barvou?

Je to samozřejmě o penězích, je to potom daleko dražší. Člověk musí hlídat i ekonomiku takových úprav. Myslím ale, že bude stačit, když u nás uděláme širší bílé pruhy na vozovce, které jasněji zvýrazní BUS pruhy a navíc když tam budou i piktogramy těch tří upřednostněných druhů dopravy, tak se efekt také dostaví.

V této souvislosti se chci zeptat na to, zda stále platí, že se bude dělat další poměrně dlouhý BUS pruh od psychiatrické nemocnice až k City Parku. Tam ale nastaly nějaké problémy s pozemky…

Problémy s pozemky jsou v oblasti odbočovacího pruhu na dolní náměstí u City Parku, ale to bychom už měli snad s majiteli pozemků brzy dořešit. Co se týká nalajnování pruhů na silnici, tomu bránilo to, že kraj na mostě opravoval dilatační spáry a kanály, které tam byly trochu propadlé. Teď bude záležet na klimatických podmínkách. Pokud bude příznivé počasí, práce budou dokončeny. První část BUS pruhů tam tak uděláme třeba ještě letos a zbytek s tím rozšířením vozovky pro odbočení nejpozději příští rok.

To, co jste už před chvílí zmínil a o čem jsme mluvili i v březnu, jsou intervaly v jízdních řádech. Znamená to tedy, že třeba na hlavních linkách budou platit v pracovní dny dvanáctiminutové intervaly od rána do večera?

Teď nechci slíbit, že to bude od rána do večera. Právě se k projednávání této problematiky dostáváme. Ale určitě to bude v časech největšího náporu.

Jde mi o to, jestli se potom nestírá efekt pravidelného taktování odjezdů z dané zastávky po značnou část dne. Aby to pak neznamenalo, že se tím rozbije pravidelnost odjezdů spojů, pokud by, dejme tomu, byly dvanáctiminutové intervaly pouze v ranní a odpolední dopravní špičce a mezitím zase jiné časy…

Na to přesně neodpovím. Je možné, teď to jen tak nezávazně plácnu, že dvanáctiminutové intervaly budou třeba od šesté hodiny ranní do sedmi večer. Dopravní podnik nyní pracuje na návrzích, ze kterých budeme se skupinou dopravních inženýrů z magistrátu vybírat finální verzi.

Kdy tedy mohou tyto pozitivní změny cestující očekávat? Bude to už třeba v první polovině příštího roku?

Přesně tak. Já bych to viděl na první polovinu příštího roku.

Uvažuje se o ztakotování spojů na všech linkách, nebo alespoň na většině z nich?

Určitě se dotkne linek, které jsou nejvytíženější.

Ptám se na to v souvislosti například se zkušenostmi ze Švýcarska, kde takto s dopravou už pracují desítky let. Konkrétně třeba na příkladu města Sankt Gallen a stejnojmenného kantonu. Město je jen o něco větší než Jihlava a také kanton je podobný počtem obyvatel i sídelní strukturou Vysočině. V Sankt Gallenu právě všechny trolejbusové i autobusové linky, a to i autobusy regionální jezdí po většinu dne ve stejných taktech. A také to lidi do veřejné dopravy dokáže přitahovat a donutit je, aby nechávali auta doma…

Ano, švýcarský systém osobně znám. Například letos jsem byl pracovně v Curychu. To je po Vídni bráno jako další město s výborně vyřešenou mobilitou, potažmo Švýcarsko vůbec jako celek. Musel jsem smeknout před tím, jak to tam mají vyřešené. Ale oni říkali: „Nojo, my jsme toto začali řešit už před čtyřiceti lety." Tady u nás ale máme velké zpoždění a jsme teprve na začátku. Když se podíváme třeba k našim školkám a školám, tak je to neuvěřitelný chaos osobních aut. Je potřeba změnit myšlení lidí, a ne že když dítě nedovezeme do školy autem, tak je snad nějaké méněcenné. To je pak naprosto zvrácený přístup k mobilitě jako takové.

Vy jste tu větu o změně myšlení použil také v našem březnovém rozhovoru. Myslíte, že už se přece jenom ta změna myšlení alespoň trochu ukazuje?

Jako město jsme na tom poměrně ještě dobře, ono to vychází také ze zmíněného dopravního průzkumu. Máme mimo jiné i poměrně dobrou obsazenost MHD. Kromě toho v Jihlavě třeba jezdí na kole šest procent lidí, a ačkoliv určitě nedosáhneme třeba čtyřiceti procent podílu cyklodopravy jako v rovinatých městech, tak jsem přesvědčený, že na kole může jezdit, dejme tomu, až dvanáct procent lidí. To pak zase uvolňuje dopravu na silnicích pro ty, kteří se bez auta třeba v práci nemohou obejít. Takto je potřeba o tom přemýšlet. Myslím, že když se lidem dá šance a impuls, tak na takové uvažování přistoupí.

Ono to s tím také souvisí. Jedná se o návrh expresních linek z obytných částí města do průmyslových zón. Stále se s jejich zavedením počítá?

V návrhové části vycházející z dopravního průzkumu se s tím určitě bude počítat. Je to o tom, co jsem už zmiňoval, že je rozdíl, jestli má jet někdo do práce deset minut, nebo třicet. To už si pak člověk spočítá a MHD začne být zase o něco atraktivnější. Tím se mohou alespoň trochu uvolnit osobními auty nejvíce ucpaná místa ve městě.

Z jihlavského dopravního průzkumu vyšlo, že nejvytíženější trolejbusovou linkou je linka C a z autobusových linek linka 36. Nestálo by za úvahu v rámci komfortizace nasadit na tyto dvě linky kloubové vozy?

Komfort je určitě potřeba. Myslím, že prostor ve vozidlech máme pro cestující, až na některé výjimky, poměrně slušný. Samozřejmě je ale potřeba s touto problematikou pracovat. Dopravní podnik má i zadání předložit ekonomickou analýzu, jak by se nasazení kloubových vozů vyplatilo. Město ale také musí mít vůli to podpořit.

V této souvislosti bych připomněl opět Sankt Gallen, kde už všechny trolejbusy vyměnili za kloubové, a na linkách 1 a 4 dokonce nasazují tříčlánkové trolejbusy. Je to dáno tím, že se opravdu maximálně snaží vytvářet co nejkomfortnější podmínky, a po většinu dne se tak může při cestě většina cestujících posadit a také toto vnímají jako jednu ze zásadních podmínek, proč dávají přednost hromadné dopravě před individuální. Kloubové vozy tam samozřejmě jezdí celodenně, takže v některých časech jsou i velmi málo obsazené, ale to tam neřeší jako nějaký problém, protože v časech mimo dopravní špičky tomu tak prostě je. Kloubové vozy ale vnímají jako jeden z komfortizačních faktorů aktraktivity hromadné dopravy…

Jde o to, nějaké takové rozhodnutí udělat. My jsme teď ve fázi analýzy. Kloubové vozy jsou určitě varianta, která bude součástí této analýzy. Je potom na zvážení, jestli je pro nás právě taková variant výhodná. Ale máte pravdu, že je potřeba si toto uvědomit, protože oni tímto pro cestující vytvářejí komfort, a proto tam lidé veřejnou dopravou hodně jezdí, jinak by ji nevyužívali. Ono je to podobné, jako kdyby měli lidé jet ve čtyřmístném autě v pěti. Pak je tam ale prostor tak zoufalý, že si člověk rozmyslí, jestli tak vůbec bude cestovat. A o tom komfortu a přemýšlení lidí to je.

Autor: Petr Šmergl

29.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici D1 zemřel po nehodě další řidič

Bratři Ebenové.
3

Bratři Ebenové budou na zámku ve Valči jako na plovárně

Majitel hledal Kukiho u Vyskytné. Zatím ho nenašel

Vysočina – Klokan Kuki, který už možná několik týdnů běhá po lesích Jihlavska, byl naposledy spatřen v zatáčkách mezi Vyskytnou nad Jihlavou a místní částí Jiřín. V noci z úterý na středy ho tam byl dokonce hledat i majitel Radek Helekal. Bohužel bez úspěchu.

Mejzlík je s přístupem mladíků spokojen

Třebíč – Kolotoč přátelských zápasů se naplno rozeběhl i mladším dorostencům Horácké Slavie. Třebíčští hokejisté stihli suchou letní přípravu ještě do konce prázdnin, aby mohli stejně jako ostatní družstva v klubu vyjet na led.

Dorostenci ladí formu na ledě

Třebíč – Příprava na suchu a neoblíbené letní galeje už mají hokejisté dávno za sebou. Týmy v Třebíči se už od poloviny prázdnin na novou sezonu připravují na ledě a ne jinak je tomu i v případě staršího dorostu Horácké Slavie.

Z reklamního banneru někdo vyřízl logo

Třebíč - Někdo zvláštním způsobem poškodil reklamní banner na plotě v ulici Cyrilova v Třebíči. Z banneru vyřízl reklamní logo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení