VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Farmářům ničí úrodu divočáci

Vysočina – Přemnožení divočáci ničí úrodu. Škody na zemědělských plodinách jsou rok od roku stále větší. A to přesto, že každoročně myslivci odloví více prasat.

12.10.2015
SDÍLEJ:

ilustrační fotoFoto: Deník/Zbyněk Konvička

„Od jara vybírají na polích řádky osiva a rozrývají travní porosty. V létě a na podzim se pak krmí v řepce a zvlášť v kukuřici," řekl ředitel Okresní agrární komory Žďár nad Sázavou Václav Špaček s tím, že škody v okrese se pohybují v řadech statisíců korun.

Rychlému množení prasat podle odborníků nahrávají mírné zimy, ale také velikost ploch, které jsou zemědělskými plodinami osety. „Černá zvěř má teď ke množení dobré podmínky. V lánech řepky a potom v kukuřici mají dostatek potravy. Usídlí se tam, ale vyhnat je není tak jednoduché, jak se může zdát. Prasata jsou chytrá," nechal se slyšet Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku Žďár nad Sázavou. Podle něj situace s přemnožením prasat na Žďársku ještě není kritická.

„Momentálně se teprve sčítají výsledky odstřelů za třetí čtvrtletí roku," sdělil Oldřich Sedlář. Jak doplnil, loni se ve žďárském okrese odlovili 1620 divokých prasat, což byl výsledek téměř totožný s rokem 2013. Několik let předtím byl dlouhodobý roční průměr ale jen asi 600 kusů, v roce 2011 jich ale myslivci odlovili už kolem 1200 a o rok později dokonce 2000 kusů.

V Kraji Vysočina je letos situace s přemoženou černou zvěří nejhorší v jihlavském a třebíčském okrese. „Na Vysočina máme prasata ve vysokých početních stavech všude, ale v menších než třeba v sousedním Jihomoravském kraji. Nejvyšší stavy jsou pak v okrese Jihlava a Třebíč, tam jsou proto také nejvyšší odlovy," řekla mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová. 

Škody na zemědělských plodinách způsobené černou zvěří hlásí i Zemědělské družstvo Sněžné. „Letos jsem měli štěstí, loni to bylo daleko horší, ale škody zaznamenáváme neustále," řekl předseda družstva Pavel Švec. „Kromě kukuřice nám působí obrovské problémy třeba rozrýváním luk," dodal Švec.

Ohledně náhrad škod se prozatím daří myslivcům se zemědělci domluvit. K soudním sporům dochází zřídka. „Někdy jsou škody značně rozsáhlé, přemnožení černé zvěře je problém, a proto se snažíme její stavy maximálně regulovat," sdělil Miroslav Matoušek, lesní rada společnosti Kinský Žďár nad Sázavou. „Zvěř samozřejmě potřebuje potravu, přes léto skončí v polích, po sklizni se tlačí zpátky do lesa, takže teď očekáváme nápor v lese," dodal Matoušek. Z hlediska ochrany polí je podle něj třeba, aby adekvátně působili i zemědělci. „Což často chybí," dodal Matoušek.

Opatření, která by zvěři bránila v působení škod, mají zemědělci povinnost provádět podle zákona. Velké souvislé lány kukuřice jsou ale třeba pro divoká prasata rájem. „Tam se prasata usadí, a vyhnat je odtud je pak velký problém. Zvlášť, když je pole s kukuřicí hned u lesa. Účinné je také rozdělit velká pole na užší pruhy, oddělit je pásem s nižšími plodinami. Nahánět prasata v souvislém porostu kukuřice je velmi obtížné, a je to nebezpečné při společných naháňkách. Nemůžete střílet tam, kam nevidíte," podotkl myslivec dodal Sedlář.

Rozdělení lánů podle lesního rady Matouška funguje. „Vyzkoušeli jsme to letos na našich polích s kukuřicí. Lán jsme rozsekali na pruhy a prosili to pásy obilí. Podle hospodáře se tam černá zvěř prakticky nevyskytovala," poznamenal Miroslav Matoušek.

Jak vysvětlil Oldřich Sedlář, v rámci kraje se preferuje odlov mladé zvěře. Kraj myslivcům přispívá tím, že od nich vykupuje čelisti odlovených zvířat. „Lze podle nich určit jejich věk a vyspělost. Teoreticky by se měl odlovit celý roční přírůstek," řekl Sedlář.

Peníze za čelist

Za čelist selete do sedmi měsíců dostanou myslivci od krajského úřadu 350 korun, 500 korun se pak vykupují čelisti selat mladších čtyř měsíců. Střílet takto mladá selata je však pro mnoho myslivců na hranici etiky. „Málokdo střílí selata ještě pruhovaná, co jsou ještě takzvaně na mlíku, pro myslivce je to poněkud nehumánní. A když zastřelíte bachyni, která má tak mladá selata, tak mladé odsoudíte ke smrti hladem," upozornil Oldřich Sedlář.

„Problém je v tom, že spousta myslivců nesloví dospělou bachyni ani v období, kdy už na ní selata závislá nejsou. Podobné je to i u ostatní zvěře, je to záruka rozmnožování," doplnil Matoušek.

Autor: Martina Lorencová

12.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Studenti se budou trénovat v první pomoci

Ilustrační foto.

Vodní zdroje jsou na historickém minimu

Dorostenci opět doplatili na koncovku

Velké Meziříčí – Zas ta stejná písnička. Fotbalisté Horáckého klubu si i v dalším zápase Moravskoslezské divize staršího dorostu vytvořili řadu šancí, které opět neproměnili. Tentokrát je to stálo všechny tři body ve Velkém Meziříčí. Střelecky se pod dálničním mostem prosadili pouze mladší dorostenci z Třebíče, kteří krajskému rivalovi nastříleli sedm branek.

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

Vodaři usilují o propojení hlavních přivaděčů pitné vody

Třebíč - Vody ubývá. Podzemní zdroje jsou na historickém minimu a hladina den ode dne klesá i na Vranovské přehradě, která je zásobárnou pitné vody pro Třebíčsko. O vývoji situace Deník hovořil s ředitelem třebíčské vodárenské společnosti Jaroslavem Hedbávným.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení