VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Díky netopýrům mě v zoo znali už z dob přednášek, říká Martin Maláč

Jihlava – Nový mluvčí jihlavské zoologické zahrady Martin Maláč se mezi zvířaty pohybuje od malička. Soukromý chov má dokonce doma.

5.12.2014
SDÍLEJ:

O životě zvířat dokáže Martin Maláč hovořit zasvěceně dlouhé minuty. Při komentovaném krmení lemurů se od něj návštěvníci dozví zajímavé informace o životě těchto zvířat. I když se této činnosti zprvu bál, nyní ho to velice baví.Foto: Deník/ Jana Kodysová

Kladný vztah ke zvířatům má mluvčí jihlavské zoologické zahrady Martin Maláč už od útlého dětství. Zatímco jeho spolužáky zajímaly pohádkové knihy, on listoval v odborných encyklopediích o zvířatech. Poměrně brzy měl proto jasno o tom, že chce i v dospělosti pracovat u zvířat. Prací v jihlavské zoologické zahradě si tak splnil jeden ze snů.

Zpočátku v Jihlavě nastoupil na místo vzdělávacího pracovníka, absolvoval kolečko po všech odděleních zahrady, a když letos na jaře odešla dosavadní mluvčí jihlavské zoo Kateřina Martínková (dříve Kosová) na mateřskou dovolenou, začal za ni zaskakovat. Přesto však své dosavadní aktivity v zoologické zahradě neutlumil. A že jich není málo.

To bychom ale předbíhali. Martinu Maláčovi je sedmadvacet let. Když však zjistíte, co všechno dělá a o co se zajímá, tak si říkáte, jak to všechno mohl stíhat. Zřejmě to ale pramení už z raného dětství. „Miloval jsem odborné encyklopedie, ze začátku to byly knihy o dinosaurech s obrázky Zdeňka Buriana, poté různé publikace o plazech a obojživelnících. Textu jsem často nerozuměl, ale miloval jsem ta zvířata na obrázcích," začal vyprávění o lásce ke zvířatům Maláč. Aby mu měli rodiče co číst, předčítal mu otec příběhy od Josefa Augusty ze života vyhynulých zvířat.

První slepýš

V raném věku ho prý nejvíce ovlivnil dědeček, který zemřel, když bylo Maláčovi pět let. „Byl to lidový všeuměl, velmi svobodomyslný člověk, víc pytlák než myslivec. S ním jsem trávil celé dny v lesích, ukazoval mi hnízda ptáků, stopy zvířat a s ním se mi povedlo chytit prvního slepýše, což mě navždy ovlivnilo v mé lásce k plazům," přiblížil bezstarostné období dětství mluvčí jihlavské zoologické zahrady.

První zvířata, která si Maláč pořídil, pocházela z volné přírody. „V dětství jsem nic nevěděl o tom, že jsou mnohé druhy chráněné, a popravdě jsem to ani neřešil. Tak jsem s většími či menšími úspěchy chytal a choval slepýše, ještěrky, žáby, brouky a stonožky," popsal svou vášeň Maláč. První velký chovatelský úspěch se mu podařil v první třídě, kdy rozmnožil čolky horské a obecné. „Poté jsem je množil několik let, a mláďata jsem vypouštěl zpět do okolí rybníka, odkud jsem měl dospělé čolky. Ve čtvrté třídě jsem dokonce o čolcích mohl jednu celou vyučovací hodinu povídat v prvouce spolužákům," rozpovídal se Maláč.

Ve třetí třídě dostal od rodičů ke svátku velké vodní mloky ze Španělska. Ve dvanácti letech si mohl pořídit první ještěrky. „Moje máma se šíleně bojí hadů a táta pavouků. Nakonec jsem si ale ještě na konci základní školy mohl pořídit svého prvního hada a sklípkana. Oba mám dodnes. Jen už mám nyní zvířat o poznání více. Několik desítek různých druhů hadů, ještěrek, želv a pavouků," vypočítal mladý tiskový mluvčí.

V patnácti letech ho kamarádi Jiří Bajer a Vlasta Káňa, kteří byli o patnáct let starší než on, přivedli k výzkumu netopýrů a jeskyňaření, kterému se věnuje dodnes. „Díky tomu jsem se už v mládí spřátelil s celou řadou předních zoologů, vědců a zajímavých lidí," poznamenal Maláč.

Na gymnáziu začal pomáhat s různými akcemi a výukou ve střediscích ekologické výchovy. Časem začal pořádat i přednášky o netopýrech pro veřejnost a pro školy. „Sám jsem začal i vytvářet a připravovat různé výukové programy o zvířatech a přírodě, čemuž se věnují dodnes. Nakonec jsem těch akcí měl tolik, že jsem neměl čas na vysokou školu," sdělil Maláč, který šel po gymnáziu v Brně studovat obor zoologie na Přírodovědeckou fakultu. Studium však nedopadlo podle jeho představ.

Holka pro všechno

Nakonec si proto začal hledat práci v oboru a dostal nabídku na místo vzdělávacího pracovníka v jihlavské zoologické zahradě. „Zachránili mě netopýři, protože díky nim mě už v zoo znali z dob, kdy jsem v ní dělal jednou ročně přednášky o netopýrech," prozradil Maláč, jak se dostal do jihlavské zoo. Učil tedy děti podle výukových programů. Zpočátku však prý dělal holku pro všechno, což mu naprosto vyhovovalo. „Mohl jsem se tak seznámit se všemi zaměstnanci v zoo, s celým areálem a se všemi zvířaty," kvituje po čase mluvčí.

Časem ho jeho předchůdkyně Kateřina Martínková zapojila i do komentovaného krmení, které pro něj bylo zpočátku stresem. „Dnes už si komentované krmení užívám a nejraději bych dělal všechna sám," sdělil v nadsázce sympatický mladý muž.

Když potom bývalá mluvčí odešla na mateřskou dovolenou, získal místo po ní. Zároveň však má stále na starosti vzdělávací programy v centru PodpoVRCH, v létě zmiňované komentované krmení, dále pomáhá kolegům s přípravou a vymýšlením různých akcí a programů v zoo. „Také fotografuji a dokumentuji zvířata, různé události i běžný provoz v zoo. Dále mám na starosti agendu zážitkových programů, které jsme nově v několika druzích zavedli. A v neposlední řadě vedu teraristický kroužek pro děti," vyjmenoval Maláč. Pokud by měl říci, na jaká zvířata je specialistou, byli by to netopýři, jejichž výzkumu se aktivně věnuje už patnáct let a dále také plazi a obojživelníci.

Plní si sen

Práce se zvířaty je pro Maláče radost a splněný životní sen. „Uznávám, že občas je to ale práce těžká. Zvlášť když má třeba televize přijet točit reportáž, já vymyslím, které zvíře budeme točit, protože je zajímavé, je s ním snadná spolupráce a dobře ho znám, a nakonec zvíře třeba vůbec nespolupracuje," podělil se o své zkušenosti mluvčí. „To je asi největší úskalí. Můžete je znát, mít je nastudovaná, znát jejich pohyby i reakce a vždy vás překvapí něčím novým a neobvyklým. Zároveň díky tomu zvířata nikdy nezevšední, protože vím, že mě mohou kdykoliv něčím překvapit," dodal Maláč.

Nejnáročnější práce je podle něj s velkými šelmami, jedovatými zvířaty a pak velkými kopytníky, případně pštrosy a kasuáry. To jsou zvířata, která mají potenciál člověka ošklivě zranit nebo zabít. „Samozřejmostí je u nich bezkontaktní chov. Nejdůležitější je proto při práci s nimi zdravý rozum a rychlý úsudek. To však platí pro všechna zvířata," poznamenal Maláč.

Co se týče péče o zvířata, je složité hodnotit náročnost. „Když budete kydat hnůj u koní nebo tapírů, tak za den naložíte třeba vůz hnoje. U drápkatých opiček odnesete trus každý den v několika kbelících. Opičky jsou zase ale mnohem náročnější na celkovou péči a na potravu," zhodnotil náročnost zkušený pracovník zoo.

Co se týče finanční nákladnosti zvířat, tam jsou náročnější zvířata z řad potravních specialistů. „V jihlavské zoologické zahradě jde především o tuleně obecné, kteří se živí pouze mořskými rybami. Naši tři tuleni sežerou za den dva kbelíky ryb. Odhadem jde o deset kilogramů sleďů, makrel nebo sardinek," vypočítal Maláč s tím, že mořské ryby jsou drahé.

Dále jsou to opět drápkaté opičky, které musí mít nadrobno nakrájené ovoce, zeleninu, ale také hmyz nebo vařené kuřecí maso. „Navíc se jim dává arabská guma, protože se v přírodě živí i mízou stromů. A drahé jsou určitě i žirafy, kromě vojtěškového i normálního sena, zeleniny a ovoce se krmí i speciálními granulemi, popsal mluvčí. Nejdražší je ale dovoz a shánění větví stromů. To je prý prakticky hlavní a jediná potrava žiraf ve volné přírodě.

„Mnoho lidí má navíc představu, že v zoo se zvířata krmí nějakou druhořadou potravou, která už je pro lidi nevhodná. To je omyl. Je dokázáno, že co bychom ušetřili na levnější a méně kvalitní potravě, to bychom utratili za mnohem nákladnější veterinární péči o zvířata. Proto je lépe nemocem předcházet kvalitní stravou," dodal zasvěceně Maláč.

A jak se dá prací se zvířaty uživit? Závratné částky prý Maláč na výplatní pásce nemá. „Kdybych chtěl nějaké zajímavé sumy, asi bych musel přejít pracovat do jiného odvětví," uvědomuje si Maláč. S manželkou však prý nemají přehnané nároky na život. Už tak dost peněz spolknou zvířata, které má Maláč doma v soukromém chovu. „Pokud něco dělám opravdu z lásky ke zvířatům a zoo, tak je to každodenní dojíždění do práce. Bydlím na malé vesnici asi padesát kilometrů od Jihlavy a kromě spousty času mě dojíždění stojí poměrně hodně peněz. Jsem ale patriot naší vesnice a o stěhování do Jihlavy zatím neuvažuji," okomentoval téma peněz a zvířat mluvčí.

Jedním z velkých koníčků Maláče je cestování a fotografování. Od něj se také odvíjí jeden z životních snů. „Rád bych se podíval do tropů Bornea nebo Jižní Ameriky jen tak s foťákem a batohem, abych viděl zvířata v přirozeném prostředí, dokud v těch oblastech ještě nějaký prales se zvířaty je," uzavřel Maláč. Manželku však takové dobrodružství neláká, proto se mu snad podaří časem přesvědčit kamarády.

Na samotný závěr ještě jeden citát, který je Maláčovou reakcí na otázku, zda se někdy domluví snáze se zvířaty než lidmi. „Odpovím parafrází lovce krokodýlu Steva Irwina. Krokodýli jsou čitelní. Snaží se vás pouze zabít a sníst. Lidé jsou složitější. Občas se předtím tváří jako vaši nejlepší přátelé," odpověděl na závěr povídání nový tiskový mluvčí jihlavské zoo.

Autor: Jana Kodysová

5.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Vražda mezi cizinci: Došlo k ní na ubytovně v Humpolci

Ilustrační foto

Požár zastavil výrobu v Kronospanu. Firma tvrdí, že šlo o zkrat

Děti si ve žďárském parku hrají v balících slámy

Žďár nad Sázavou - Na šest desítek balíků ze slámy tvoří bludiště na okraji žďárského parku Farská humna. Dočasnou venkovní hernu pro děti tam vybudoval žďárský výtvarník Michal Olšiak.

Sáblíková bude pokračovat i po Pchjongčchangu

Žďár nad Sázavou – Odchod do sportovního důchodu? Ale kdeže. Láska ke sportu zvítězila. Martina Sáblíková přehodnotila své plány po olympijských hrách v Pchjongčchangu a hodlá se na dlouhém oválu se svými konkurentkami potkávat i nadále. Její fanoušci tak mohou mít radost.

Začíná vojenské cvičení. Piloti budou létat od rána do noci

Náměšť nad Oslavou - Mezinárodní vojenské cvičení Ample Strike začíná. Uskuteční se od středy 23. srpna do úterý 12. září na základně vrtulníkového letectva u Náměště nad Oslavou a na dalších místech v zemi.

Na první body čekají už jen Studenec a Opatov

Třebíčsko – Jeden válí a druhý zatím na první úspěch čeká. Rozdílně si vedou oba nováčci. Po třetím kole okresního přeboru neztratili pyšelští fotbalisté ani bod, naopak Opatovští dosud žádný nezískali. Stejně je na tom překvapivě Studenec, který v minulých letech bojoval o špici tabulky. Prvního zisku se už dočkala za remízu na půdě záložního mužstva Jemnicka rezerva Náměště-Vícenic a Hrotovice dokonce bodovaly naplno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení