Lidé na svou vesnici stále vzpomínají. „Starý Bítov si pamatuji. Bylo mi nějakých sedm let, chodívala jsem tam do kostela. Vesnice u vody měla své kouzlo. Bítov míval dvě hospody a své řemeslné dílničky tam měla spousta šikovných lidí. Býval tam obuvník, truhlář, tkadlec, řezník i porodní bába. Ze starého Bítova se vozila pošta koňmi na Šumnou," zavzpomínala při oslavách osmdesátin nové vesnice tehdy jednadevadesátiletá Marie Binderová.

Lidé svou vesnici milovali a neradi se loučili se svými domovy. Zájmy vesničanů ale musely ustoupit plánům na výstavbu přehrady. „Pokud vím, každý si vzal s sebou něco malého na památku. Já sama jsem se přivdala do nového Bítova. Je tady také hezky, ale chybí tady to kouzlo, co míval starý Bítov," připomněla před časem Binderová.

ŽIVÉ VZPOMÍNKY

Celé generace Bítovských za suchého léta pozorují základy dávné vesnice. „Když je suché léto jako předloni, bývá starý Bítov vidět. Částečně ho mohou lidé pozorovat z hradní zahrady a nemusí sestupovat až k vodě. Vzpomínky a historky, které se k zatopené vesnici vážou, si lidé předávají z generace na generaci," sdělil místostarosta Bítova a kastelán bítovského hradu Jan Binder.

Lidé, kteří se museli vzdát svých domovů, odmítli finanční vyrovnání či stěhování do sousedních Vysočan. Jen pět z padesáti majitelů usedlostí se spokojilo s penězi. Všichni ostatní požadovali vybudování nové obce. A stalo se tak jen o pár kilometrů dál na kopci nad řekou na pozemcích barona Jiřího Julia Hasse v místech, kde stávala jeho jelení obora. „Bítov byl v tehdejším Československu první od základu nově vybudovanou obcí. Lidé se začali stěhovat začátkem roku 1933," lze se dočíst na webových stránkách Bítova.

Stěhováním si Bítovští polepšili. Obyvatelé vesnice vyměnili petrolejky za moderní osvětlení a namísto věder, která tahali od studny, stačilo otočit kohoutkem v koupelně.

Přehradní jezero dlouhé 30 kilometrů se stalo vyhledávaným místem pro rekreaci již před lety a zájem turistů stále trvá. „Již v roce 1934 bylo na protějším břehu Švýcarského údolí zřízeno koupaliště a sluneční lázně. Plavba do Bítova skýtá jedinečné pohledy na lesnaté stráně a strmá skaliska," napsal Miroslav Vaněk ve své knize Vranovská přehrada.