VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Běžně stromy kůrovce zahubí samy. Za sucha ale nemají sílu

Vysočina – Suché a horké léto bylo ideální pro aktivitu a rozmnožování lýkožroutů. Stromy nejsou v optimální kondici a nejsou schopné se přirozeně bránit náletům brouků, kteří tak v lesích, na Vysočině převážně smrkových, způsobují velké škody.

27.10.2015
SDÍLEJ:

V cestičkách, co lýkožrouti vyžírají pod kůrou stromů, se vyvíjejí jejich larvy. Napadené stromy se musí z lesa vytěžit, poškození kůrovcem navíc snižuje hodnotu dřeva. Foto: Deník/ Martina Vrtělová

„Jsme na prahu kůrovcové kalamity. Nyní bude záležet na počasí a na přístupu vlastníků lesů. Teď se rozhoduje, zda na jaře bude situace skutečně kritická, nebo bude výskyt lýkožroutů ‚jen' zvýšený," řekl Jaroslav Doubek, vedoucí odboru životního prostředí žďárského městského úřadu.

Z lesa napadeného kůrovcem je podle odborníků třeba napadené dřevo co nejrychleji vytěžit a odvézt. „Je to důležité pro zabránění dalšího šíření kůrovců. Zpracování dřeva, jež už škůdce opustil, situaci nezlepší. Když už opustí stromy a dokončí vývoj, napadá kůrovec další smrky," řekl Zdeněk Chlád, krajský radní pro oblast lesního, vodního hospodářství a zemědělství a životního prostředí.

Podle výsledků leteckého monitorování, které letos provedla státní správa lesů, jsou na Vysočině nejméně ohrožené lesy v nejvyšších polohách. I tak ale vlastníci lesů na Žďársku už kvůli napadení kůrovci museli vytěžit tisíce kubíků dřeva. „Letos už máme vytěžených tisíc kubíků. Ve srovnání s loňským rokem, kdy to bylo čtyři sta padesát kubíků, tedy už evidujeme padesátiprocentní nárůst objemu těžby," sdělil Petr Juračka, jednatel Lesního společenství obcí se sídlem v Karasíně, které spravuje lesy v katastru patnácti obcí na Bystřicku.

Téměř šest tisíc hektarů lesa obhospodařuje na Žďársku společnost Kinský. „Od poloviny srpna jsme zastavili běžnou těžbu a zaměřili se na poškozené stromy. Nebylo to ale všechno kůrovcové dříví, část stromů uschla kvůli oslabení nedostatkem vláhy," řekl lesní rada společnosti Kinský Miroslav Matoušek.

Právě sucho podle odborníků vznikající kůrovcovou kalamitu nastartovalo. Zdravé stromy si běžně s lýkožroutem poradí, vlastně ho „zalijí" mízou. Letos ale nemají z čeho brát. „Stromy nejsou kvůli nedostatku vláhy v optimální životní kondici, jsou stresované, a to pak stačí nálet pár brouků a strom odejde," připomněl Doubek. „Pro kůrovce je takový oslabený strom, jako když hodíte psovi šunku," přirovnal s nadsázkou lesní rada Matoušek s tím, že navíc byl letos takzvaný semenný rok smrku. Stromy sice kvetou každý rok, ale ne plošně, vždy jen některé. Letos jich vykvetlo velké množství.

Lesy na Vysočině jsou z velké části smrkové, a právě smrky lýkožroutům špatně odolávají. Navíc se brouci stihli letos rychle množit. „Někdy se i stane, že se během roku vyvine jen jedna generace, letos jsou ale tři," řekl Miroslav Matoušek. Jak dodal, lesníci s obavami čekají na jaro. Dopady letošního sucha se podle něj budou projevovat jště dva, tři roky. „Jistě se budou objevovat stromy, co šok z nedostatku vláhy neustály, a ještě odejdou," dodal Matoušek.

Podle odborníků bude jaro i léto 2016 rizikové, po suchém období stromy zůstávají obvykle oslabené, a obranu proti kůrovci bude třeba posílit. Lesníci s kůrovci bojují třeba návnadou, takzvanými lapáky. „V únoru je klademe do vybraných porostů. Strom se pokácí, podloží, aby neležel na zemi a nehnil, ale přirozeně podesychal, a přikryje haluzemi. Samičky kůrovce tam naletí a začne se rozmnožovací cyklus. Ve vhodné fázi vývoje brouků se strom odveze z lesa, nebo chemicky ošetří," popsal Petr Juračka.

Výskyt škůdců se sleduje s použitím lapačů, co samečky lákají na feromon, jaký vylučují samičky. „Je to spíš opatření monitorovací než obranné, lze tak ale sledovat stav populace," vysvětlil Juračka.

Autor: Redakce

27.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Starší dorostenci HFK Třebíč (v červeném) neproměňovali šance ani ve Velkém Meziříčí a opět prohráli.

Dorostenci opět doplatili na koncovku

Křišťálová Lupa 2017

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

Vodaři usilují o propojení hlavních přivaděčů pitné vody

Třebíč - Vody ubývá. Podzemní zdroje jsou na historickém minimu a hladina den ode dne klesá i na Vranovské přehradě, která je zásobárnou pitné vody pro Třebíčsko. O vývoji situace Deník hovořil s ředitelem třebíčské vodárenské společnosti Jaroslavem Hedbávným.

Hanáci vyhráli také odvetu v Jihlavě

Jihlava – Výsledek se opakoval. Hokejisté Jihlavy prohráli i na domácím ledě s Olomoucí 1:2. Stejné skóre se totiž v přípravě obou extraligových celků zrodilo i před třemi týdny na Hané. Dukla po bezbrankové první třetině vedla díky Zemanovi, ale o pět minut později srovnal Řípa a na začátku třetí periody udeřil Sundher.

AKTUALIZOVÁNO

Vražda mezi cizinci: Došlo k ní na ubytovně v Humpolci

Humpolec – První letošní vražda na Vysočině se stala na začátku týdne v Humpolci na Pelhřimovsku. V pondělí časně ráno bylo na ubytovně v Pražské ulici nalezeno tělo pětačtyřicetiletého cizince bez známek života. Muž ležel na chodbě ubytovny. Pomoci mu nedokázali ani lékaři rychlé záchranné služby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení