Dnes si připomínáme 46. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy, která byla reakcí na uvolnění politických poměrů v Československu během jara roku 1968, označovaného jako Pražské jaro. Datum 21. srpna 1968 zanechalo svou smutnou stopu také v Jihlavě. Při průjezdu armády tam zemřel jeden člověk.

Jak to v Jihlavě v roce 1968 vypadalo? Počátek roku byl i v Jihlavě plný očekávání. I tady se začal prosazovat socialismus s lidskou tváří, v rámci celé republiky reprezentovaný novým vedením Komunistické strany Československa (KSČ) v čele s Alexandrem Dubčekem. „V průběhu březnové stranické okresní konference se uskutečnily tajné volby nových okresních orgánů, což bylo do té doby něco nevídaného. Zcela jiný průběh mělo celé jednání," řekl pracovník okresního archivu v Jihlavě Jiří Jelínek.

V Jiskře se začaly objevovat články a názory lidí k důležitým tématům a k událostem z padesátých let. Řešilo se i chování některých vyšetřovatelů jihlavské Státní bezpečnosti. Svobodně se debatovalo o aktuálních otázkách života ve městě  a v celém okresu. V květnu vznikla jihlavská pobočka K 231, což byla organizace sdružující politické vězně padesátých let. Jihlavané byli v té době velmi aktivní, zakládali i další organizace.

Vstup pěti armád Varšavské smlouvy do Československa v noci na 21. srpna 1968 byl i pro obyvatele Jihlavy obrovským šokem, většina veřejnosti tento čin v prvních dnech odsoudila. „Už 21. srpna vyšlo zvláštní vydání Jiskry. Aby sovětská armáda zabránila šíření informací, postupně obsadila vysílač rozhlasu, městský rozhlas a 27. srpna i tiskárnu a zastavila tisk Jiskry. Přesto tentýž den vyšel dvoustránkový tisk s názvem Bezejmenná," doplnil Jelínek. Na konci srpna vyšlo také zpravodajství okresního výboru KSČ a ve městě fungovala neoficiální radiostanice.

„Jedinou obětí těchto dnů je Václav Fridrichovský, který podlehl 23. srpna v jihlavské nemocnici svým zraněním. Ta utrpěl večer 21. srpna při průjezdu vojenské techniky maďarské armády," uvedl Jelínek.

ZUZANA MUSILOVÁ

Ve městě po srpnu 1968 začala tvrdá normalizace. S panujícími poměry se nesmířil komunista Evžen Plocek, který se na protest  upálil 4. dubna 1969 na náměstí Míru, svým zraněním podlehl 9. dubna. Jeho pohřeb měl demonstrativní charakter.