„Dříve jsme na Jesenském potoce lovili jednou za dva roky šest až sedm tisíc pstruhů. Loni jich bylo pouze sto padesát šest. Kraj nám ale tyto ztráty téměř nijak nehradí, protože částečnou kompenzaci poskytuje pouze za škody, které vydry způsobí na chovných rybnících," uvedl předseda místní organizace Českého rybářského svazu (MO ČRS) v Ledči nad Sázavou Vladislav Bohatý.
I tak vyjdou škody způsobené vydrami kraj na poměrně značné peníze. Za první pololetí letošního roku vyplatil dvaadvaceti žadatelům dohromady více než šest set šedesát tisíc korun, za posledních jedenáct pak let přesáhly škody způsobené tímto škůdcem hodnotu sedmadvaceti milionů korun.

Šlapanka je vydří řeka

ak„My už jsme se s přítomností vydry u nás smířili. Například o Šlapance už mohu mluvit skutečně jako o vydří řece. Problémem však je fakt, že kraj nám nehradí škody způsobené v revírech, tedy v potocích, na řekách a sportovních nádržích, a ani to, co nám zaplatí, neodpovídá jejich skutečné výši," podotkl předseda MO ČRS v Havlíčkově Brodě František Zamazal s tím, že škody způsobené vydrou za poslední pololetí odhaduje přibližně na patnáct tisíc korun.
Chovné rybníky a řeky devastuje tato šelma i na Chotěbořsku. Podle předsedy MO ČRS Václava Musílka patří spolu s volavkou a norkem k nejhorším škůdcům, které se u vody vyskytují. „Původně jsme lovili patnáct set až dva tisíce pstruhů. Dnes se ten počet pohybuje mezi padesáti až dvěma sty. Od kraje dostáváme za každého sedm korun, přitom běžná prodejní cena je sto padesát korun za kilo," objasnil Musílek.
Na Přibyslavsku naopak rybáři vydru jako vysloveně úhlavního nepřítele nevnímají. „Ztráta na rybách je přirozená. Vydry jsou součástí přírody a rybáři se s nimi musí naučit žít. Daleko více nám škodí lidé, konkrétně pytláci a ti, kteří nedodržují stanovená pravidla," řekl hospodář MO ČRS Miroslav Krča s tím, že jsou pro ně daleko větší hrozbou kormoráni velcí, kteří dokážou zlikvidovat odhadem dvacet až třicet procent ryb. „Jsou to výborní lovci, kteří přilétají hlavně v zimě. Na zamrzlý rybník se nedostanou, ale na řeku ano a tam jsou ty škody potom značné," dodal Krča.
I za ně mohli v minulosti žádat rybáři odškodné, dnes už to však nelze. Od prvního dubna minulého roku již totiž kormorán nepatří mezi zvláště chráněné druhy, což znamená, že jím způsobené škody kraj nehradí.
To však rybáře na Havlíčkobrodsku většinou příliš netrápí. S výjimkou Přibyslavska se podle Bohatého vyskytují kormoráni víceméně pouze na Stvořidlech. Jinde příliš problémů nezpůsobují a podle hospodáře MO ČRS v Havlíčkově Brodě Zdeňka Coufala se škodám, které v součtu způsobí především vydry, norci a volavky a jež dosahují odhadem až sta tisíc korun ročně, vůbec nemohou rovnat.