VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Žihadla? Už je ani necítím, usmívá se včelař

Račice - Domek na kraji Račic na Třebíčsku není na první pohled nijak neobvyklý. Stojí u silnice směrem na Hrotivice, je natřený na žluto a má velkou zahradu. Jen stojí trošku stranou od ostatních.

8.10.2014
SDÍLEJ:

Kamil Kurtin, majitel račické Včelařské farmy Kurtin, včelaří od dětství. Dnes má tři stovky včelstev, přičemž z jednoho vzejde za rok průměrně třicet až čtyřicet kilo medu.Foto: Deník/ Tadeáš Mahel

Sídlí zde totiž Včelařská farma Kurtin a sousedi by jistě nebyli příliš rádi, kdyby jim při odpočinku na zahrádce poletovaly nad hlavami stovky včel. Dnes však nic podobného nehrozí. Je sice jedno z pozdně zářijových odpolední, kdy se ještě slunce rozhodne ukázat, co vlastně umí, ale dost fouká. „To se včelám nelíbí. Navíc už sezona skončila, teď už vylétají jenom když je alespoň patnáct stupňů," říká majitel farmy Kamil Kurtin. Takovou podmínku dnešek sice splňuje, ale právě kvůli větru je venku jenom pár včel. Včelaři tak alespoň při focení příliš nehrozí žihadla. „Stejně už je vlastně ani necítím. Jednou nedostanu žádné, jindy třeba pět. Zvykl jsem si," usmívá se.

Devětatřicetiletý muž včelaří zhruba od šesté třídy. „Už od dětství mám ke včelám blízko a postupně se to vyvíjelo, až z toho vzniklo takovéhle podnikání," líčí Kurtin. Dnes má spolu s manželkou Jitkou farmu o velikosti 300 včelstev. Jedno včelstvo má přitom přes zimu okolo deseti tisíc včel a přes léto třeba až padesát tisíc. Za rok dokáže pilný hmyz z jednoho včelstva vyprodukovat až čtyřicet kilo medu. Farma Kurtinových tak potřebuje prostor.

Práce na celý rok

„Potřebujeme spoustu skladů. Materiálu je strašně moc. Něco máme v garáži, toho je převaha, ale něco ještě v Krhově, odkud jsme se sem v roce 2007 přestěhovali. Do budoucna bychom to chtěli všechno dát pod jednu střechu," plánuje Kurtin. Včelařskou firmu založil asi před patnácti lety. „V roce 1999 jsem byl na stáži ve včelí farmě Kolomý ve Starém Městě u Bruntálu, která má dnes přes tisíc včelstev. Tam jsem poznal, že se včelaření nemusí dělat jenom jako koníček, ale že se tím dá také uživit," líčí. Nedaleko Hrotovic tak začal včelařit na plný úvazek. Postupem času se včelám začala věnovat i manželka, ta má dnes registrovaný chov včelích matek a Včelařská firma Kurtin je dodnes malý rodinný podnik.

I tak ale Kamil Kurtin věnuje včelám celý rok. „ Je to celoroční práce na plný úvazek. Ač by se mohlo zdát, že je co dělat jenom tři, čtyři měsíce v sezoně, není to tak. Mimo ní se včely léčí proti chorobám, odebírají se vzorky, aby se zjistilo, jak na tom včely jsou a všechno se opravuje a chystá," popisuje včelař.

Nejvíce práce má však právě v sezoně. Ta začíná v době, kdy kvete řepka, tedy zhruba v květnu, a končí někdy na konci srpna. Jako první tak má račický včelař med z řepky. „Ten brzy ztuhne, takže ho pastujeme. Tím, že je řepka většinou první, bývá z ní čistý med. Může se ale stát, že se do ní přimíchají také ovocné stromy, když je jich tam deset, dvacet procent, je to už trochu poznat."

Po vytočení řepky se jde na druhové medy. Právě na ty se farma Kurtinových zaměřuje, zákazníkům nabízí akátový, pohankový, lipový nebo zmíněný řepkový. Snůška pro druhové medy (tedy období, kdy včela nosí med) ale musí být intenzivní. „Kdyby byla půlka akátu a půlka pohanky, už to není druhový med ale smíšený květový. Období snůšky trvá od května někdy do konce července s tím, že buď snůška určitého květu vyjde, nebo ne, to my neovlivníme. Je to hodně variabilní," objasňuje včelař.

Intenzivní kočování

Jak včelaři zajistí, aby včely donesly med z požadovaných květů? Poměrně jednoduše, ale ne vždy je výsledek jasný. „Naší prioritou je intenzivní kočování. Všechny úly máme umístěné na kočovných rámech a můžeme je tak dovést tam, kam je potřeba a kde zrovna kvete určitá rostlina." Když chce Kamil Kurtin nasbírat například akátový med, musí mít včely „vytočené a prázdné" a nakočovat s nimi do porostu akátů. „Stejně se ale může stát, že bude špatné počasí, akátový květ vůbec nebude nebo ho včely nasbírají třeba jenom třicet procent, zbytek bude něco jiného a vznikne z toho místo druhového smíšený květový med. To se nedá ovlivnit," je smířený se situací.

Poloha Račic jej nicméně nutí s úly kočovat. „Kdybychom měli všechny včely na zahradě, budeme mít pouze řepku, která je všude okolo. Pokud by byly v našem okolí lesy, tak je to jiné a kočovat by se tolik nemuselo. Odsud jsou ale lesy přes tři kilometry, takže medovicové snůšky by tu vůbec nebyly," líčí Kurtin s tím, že úly má rozmístěné v terénu v okruhu zhruba patnáct kilometrů od Račic.

Jestli je výsledný med druhový nebo smíšený, zjistí včelař smysly. „Že by se měřilo, jestli je v medu daného květu čtyřicet nebo osmdesát procent, to ne. Lipový se třeba poznává podle chuti, akátový je zase čirý. Jestli je v něm nějaká příměs se pozná tehdy, když je zbarvený."

Špatná sezona

Kolik včelař za sezonu vyrobí medu, záleží na více okolnostech. „Když je rok takový, jako byl letos, je to katastrofa. Oproti normálu jsme měli asi třetinové výnosy. Dlouhodobý průměr z jednoho včelstva se ale ve standardních podmínkách pohybuje okolo třiceti, čtyřiceti kilo medu na včelstvo," podotýká Kurtin. „Na jaře vůbec nepršelo. Řepka ještě jakž takž vyšla, ale potom bylo hodně sucho a v podstatě byl konec. Medovicový med nebyl, lesního bylo kilo, stejně jako pohankového," dodává. Do existenčních problémů se ale farma ani tak nedostala, letos se zase zadařilo obchodu s matkami.

A jak vypadají ideální včelařské podmínky? „Musí být vlhko a teplo. Nemusí zrovna napršet, ale stačí, když je vysoká relativní vlhkost vzduchu," odpovídá Kurtin.

Konkurencí jeho domácímu medu jsou levné výrobky ze zahraničí. Spotřebitel by si prý tak v obchodě měl především hlídat, odkud med pochází. „V supermarketech to není poznat, na etiketě je často napsáno med ze zemí EU a ze zemí mimo EU. To přitom může být med od nás, ale také z Číny," říká Kurtin. „V levném medu navíc mohou být přidané sirupy či karamel, aby byl tmavší. Je to zkrátka nějak nastavované. To už není včelařina, ale chemie."

Velkým strašákem včelařů jsou také nemoci. „Průšvihem by byl mor včelího plodu. Musím zaklepat, že nám se zatím naštěstí vyhýbá," klepe Kurtin na dřevěnou desku stolu. Včelí mor se přitom čas od času vyskytuje i na Vysočině, před třemi lety zasáhl Havlíčkobrodsko a Žďársko, tamní včelaři tak museli velkou část svých včelstev spálit. Včelaři v okolí měli podle Kurtina letos problémy také s infekční varroázou, račická farma má zatím štěstí. Jeho včelstvo tak má nyní dlouhou životnost, akorát se musí měnit matka. Kutinovi jich každý druhý rok mění asi sedmdesát procent. Obtíže račické včelařské farmě nyní nedělají ani zloději.

Včelařskou farmu Kurtin můžete vidět čas od času na trzích v Třebíči, Náměšti nebo Jaroměřicích. Přímo v Račicích pak je prodejna, ve které Kurtinovi prodávají svůj med a v medu naložené ovoce, ale také medovinu, včelí kosmetiku nebo potřeby pro včelaře. Kamil Kurtin je s velikostí své farmy spokojený. Tvrdí, že pro dva lidi je to práce akorát, už teď při získávání medu, takzvaném medobraní, musí stejně zapojit celou rodinu. Svoji práci má rád: „Začátky nebyly vždy lehké, ale dneska už bych neměnil. Je to koníček na plný úvazek."

Autor: Tadeáš Mahel

8.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Mladíci nestačili na Duklu

Polské letouny Su-22M3 přiletěly 23. srpna na letiště v Náměšti nad Oslavou. V ČR se zapojí do mezinárodního leteckého cvičení Ample Strike 2017.
17

Od středy začíná vojenské cvičení. Piloti budou létat od rána do noci

Vražda v Humpolci: Obviněný Ukrajinec skončil ve vazbě

Pelhřimov, Humpolec – Okresní soud v Pelhřimově poslal ve středu do vazby jednapadesátiletého Ukrajince obviněného z vraždy jeho o šest let mladšího krajana. Krvavý incident se odehrálv pondělí brzy ráno v Pražské ulici na ubytovně v Humpolci. „Vazba byla na obviněného uvalena, protože hrozí, že by se vyhýbal trestnímu řízení a mohl by ovlivňovat případné svědky,“ zdůvodnil rozhodnutí pelhřimovský soudce Jiří Zach.

Na Vysočině v noci padaly teplotní rekordy

Vysočina - Na dvou stanicích v noci na středu padly teplotní rekordy. V Košeticích na Pelhřimovsku naměřili 5,1 stupně Celsia, tím byla o dvě desetiny překonána dosavadní rekordní hodnota 5,3 stupně z roku 1999. V Sedlci na Třebíčsku teploměr ukázal hodnotu 6,5 stupně. Dosavadní nejnižší teplota z roku 1999 byla 7,3 stupně.

V jihlavské zoologické zahradě odchovali leguána

Jihlava – Po necelých dvou letech se podařilo chovatelům z jihlavské zoo rozmnožit a úspěšně odchovat dvě mláďata velice vzácného ještěra leguána fidžijského. A podle zbarvení mláďat těsně po vyklubání se z vajíček je zřejmé, že jde o samce a samici.

Studenti se budou trénovat v první pomoci

Vysočina – Poskytnout základní laickou první pomoc, komunikace s operátorem záchranné služby. Studenti středních škol a učilišť na Vysočině se opět budou učit zachraňovat život v rámci hodin školní výuky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení