Asi patnáctka starostů a zástupců obcí, které by měly být dotčené výstavbou vysokorychlostní tratě na území České republiky, se koncem srpna podívala do Německa na to, jak takový provoz rychlovlaků vypadá. Akci zorganizovalo občanské sdružení Centrum pro efektivní dopravu ve spolupráci se soukromou firmou Siemens. Z okresu Jihlava se rychlovlakem svezl i starosta Vyskytné nad Jihlavou Petr Böhm. „Svezení vlakem bylo velmi příjemné, vzdálenost 91 kilometrů mezi Norimberkem s 800 tisíci obyvateli a Ingolstadtem s 200 tisíci obyvateli jsme absolvovali v čase 31 minut," poznamenal Böhm. Nejvyšší dosažená rychlost vlaku byla 270 kilometrů v hodině.

„Na místě jsme se přesvědčili, že soupravy jsou méně hlučné než v současné době u nás provozované vlaky. Velkým problémem je provoz rychlodráhy, zejména vjezd do tunelu, kdy se při každém vjezdu ozve rána podobná tlumenému výstřelu děla," doplnil starosta Vyskytné.

Delegace se také setkala se starostkou Kindingu, městečka s 2 500 obyvatel, kde byla možnost vidět, jak rychlodráha změnila život v městečku. Starosty například zajímalo, zda bylo nutné, aby v průběhu stavby rychlodráhy padly k zemi některé domy nebo vesnice. „Starostka nám říkala, že se obcím spíše dráha vyhýbala. Německý soud naopak musel řešit spíše případy s výstavbou protihlukových stěn. V jednom případě Kinding uspěl a německé dráhy musely stěnu postavit, ve druhém případě byla žaloba zamítnuta jako neopodstatněná, protože prý domy byly dostatečně vzdáleny a výstavba tratě neměla vliv na hluk," přiblížil jádro sporů Böhm.

Studijní cestu do Německa, jak akci starosta Böhm nazývá, hodnotí přínosně. Nicméně to jeho názor na to, jak je trasovaná varianta H4, proti které společně s dalšími starosty bojuje, nemění. „Nejsem odpůrce rychlotrati jako takové, jen chceme, aby se vyhnula zastavěným územím a neničila místní přírodu," dodal Böhm s tím, že v jedné z variant byla trasa navržena skrz místní část Vyskytné nad Jihlavou, a to přes Jiřín.

Cestu do Německa, kde je v současné době asi 1 300 kilometrů tratí rychlodráhy, dalších 400 kilometrů je ve výstavbě a v projektech potom dalších 600 kilometrů, absolvovala také Alena Štěrbová, bývalá zastupitelka Humpolce. Ani ona názor na trasování rychlodráhy přes Vysočinu poblíž vodní nádrže Želivka nezměnila.

Alenu Štěrbovou překvapilo, že cestu zorganizovala soukromá firma, nikoli Ministerstvo dopravy ČR, od kterého by tato aktivita byla na místě, protože je za národní dopravní politiku zodpovědné.

Nicméně i ona hodnotí cestu jako přínosnou a utvrdilo ji to v názoru, že pokud chceme v malých obcích udržet život, nemůže se kolem nich stavět rychlodráha. „ Rychlodráha je nenávratným zásahem do krajiny, a změní život v obci. V Kindingu, kde je zastávka rychlodráhy asi jeden kilometr od obce, odjíždí lidé brzy ráno do Ingolstadtu do práce a vrací se večer. Veškerý život a služby v obci vyhasly," sdělila své dojmy ze setkání se starostkou Kindingu Štěrbová, která nesouhlasí s tím, aby rychlodráha vedla jižně od dálnice, zásadní je podle ní vodní nádrž Želivka, která je zdrojem pitné vody pro Prahu. Rychlodráha by podle ní mohla zničit velké přírodní bohatství.

Podle dřívějšího vyjádření Kraje Vysočina bude vybudování vysokorychlostní tratě na Vysočině přínosem. Začít stavět by se mohla v roce 2025. Bude dvoukolejná, plně elektrifikovaná. Návrhová rychlost se pohybuje přes 300 kilometrů za hodinu. Dojezdové časy mezi Jihlavou a Brnem by byly asi 35 minut, mezi Jihlavou a Prahou asi 45 minut.

IVA BÍNOVÁ