„Brambory mají v letošním roce kvůli počasí nižší nasazení hlíz, zatím lze očekávat průměrné výnosy," řekl tajemník Ústředního bramborářského svazu Josef Králíček. „Rekordy z loňska se nebudou opakovat, na druhé straně nepočítáme ani s mimořádně nízkou sklizní," dodal.

Loni zemědělci dostávali za kilogram brambor jen mezi 1,30 Kč až dvěma korunami. „Farmářská cena byla na velmi nízké úrovni a pěstitelé byli na hranici nebo pod hranicí rentability," sdělil Králíček hlavní důvod letošního zmenšení pěstebních ploch.

Pozor, je stále menší soběstačnost

Zemědělci zasázeli letos víc škrobárenských brambor na úkor konzumních. „Konzumní brambory se v porovnání s rokem 2011 pěstují na ploše o patnáct procent nižší. Přitom už loni, kdy byla slušná úroda, jsme v bramborách nebyli soběstační," uvedl místopředseda svazu Jiří Zvolánek.

Podle Zvolánka lze očekávat, že deficit mezi bramborami vypěstovanými doma a dovozem se dále prohloubí a spotřebitel se stále více bude v obchodech potkávat s bramborami ze zahraničí. „Brambory z dovozu jsou vzhledově dobré, ale jejich stolní hodnota se ve většině případů nevyrovná bramborám vypěstovaným v Česku. Navíc u nás se používají podstatně menší dávky hnojiv a pesticidů," řekl Zvolánek.

Plochy klesají dlouhodobě

Tato skutečnost by mohla vést k dalšímu snižování zájmu spotřebitelů o tuto potravinu. „Když si je někdo koupí, podruhé si už možná pro brambory nepůjde," míní Zvolánek.

Plochy pro pěstování brambor v Česku klesají dlouhodobě. V roce 1990 zabíraly brambory v ČR 109.664 hektarů polí, o deset let později 69.236 hektarů. V roce 2010 to bylo už jen 27.079 hektarů. Své místo si brambory celkem drží na zahrádkách, kde se pěstují dohromady asi na 7 000 hektarech půdy.

Farmáři na úkor brambor pěstují více kukuřice pro přibývající bioplynové stanice.

Od roku 1990 do loňska klesla rozloha bramborových polí na čtvrtinu.