V průběhu páteční odborné konference, kterou pod názvem Brambory 2014 uspořádal v Havlíčkově Brodě Ústřední bramborářský svaz ČR (ÚBS), to uvedl jeho tajemník Josef Králíček.

„Ovšem z hlediska ekonomického ho producenti za dobrý rozhodně považovat nemohou. Nabídka převyšuje poptávku a tato situace potrvá minimálně do konce roku," upozornil Králíček. Tuzemští pěstitelé jsou podle jeho slov pod mimořádným tlakem. „Již na počátku sklizně utrpěli ztrátu kvůli nízké farmářské ceně. Ta byla výrazně ovlivněna dovozem velmi levných konzumních brambor z loňské sklizně ze zahraničí. Jednalo se i o brambory určené pro Rusko. V důsledku toho došlo ke snížení tempa sklizně a teprve počátkem října byla dokončena sklizeň ploch v Polabí. To negativně ovlivnilo i pěstitele na Vysočině. Ti dnes prodávají brambory hluboko pod výrobními náklady. Kilogram v rozmezí dvou korun a dvou korun padesáti haléřů," konstatoval Králíček.

ČR není v produkci brambor soběstačná

V současné době je v České republice sklizeno přes devadesát procent osázených ploch. „Protože ale sklizeň z části probíhala v ne úplně ideálních podmínkách, zejména pak za vyšší vlhkosti půdy, objevují se signály o problémech, které způsobuje hniloba hlíz. Je tak jasné, že ne všechny hlízy budou vhodné ke skladování," přidal se předseda ÚBS Miloslav Chlan.

Český statistický úřad odhaduje letošní sklizeň brambor v objemu 668 tisíc tun. Plochy osázené bramborami zaznamenaly podle statistiků po sedmi letech meziroční nárůst o 3,4 procenta na 24 tisíc hektarů. „Je ale nutné říct, že v porovnání s rokem 2004 je to výměra o třetinu nižší," upozornil Chlan.

Česká republika není v posledních letech, co se týče produkce brambor, soběstačná. Připomněl to prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman. „Tato situace panuje od roku 2005. Z vlastní produkce vykrýváme v současné době šedesát procent celkové spotřeby konzumních brambor," uvedl Toman.

Ten ocenil současnou zemědělskou politiku vlády Bohuslava Sobotky a ministerstva zemědělství. „Producenti konzumních brambor mohou díky tomu počítat s dotacemi pro letošní i příští rok ve výši 50 milionů korun a pěstitelé škrobárenských brambor ve výši 85 milionů korun. Není to mnoho, ale ocenit je třeba zejména stabilizaci dotační politiky. Toman zdůraznil, že český bramborářský sektor potřebuje zmodernizovat především skladovací prostory a techniku.

„Naposledy farmáři investovali do této infrastruktury počátkem devadesátých let. Nyní v porovnání se zahraniční konkurencí výrazně zaostávají a také díky tomu ztrácejí na konkurenceschopnosti. Věřím ale, že se tato situace postupně změní, a to i díky prostředkům, které budou moci využít třeba z Programu rozvoje venkova," řekl Toman.

Méně byrokracie

Náměstek ministra zemědělství Jindřich Šnejdrla v této souvislosti poznamenal, že ministerstvo již pracuje na pravidlech, díky nimž by producenti brambor mohli na peníze z uvedeného programu dosáhnout.

„Chceme do maximálně možné míry snížit našim zemědělcům administrativní zátěž," podotkl Šnejdrla. Ten také uvedl, že ministerstvo, agrární komora a další zemědělské, potravinářské a obchodní instituce připravují novou marketingovou strategii.

Ta by měla vyústit v podpoře české produkce nejen v národním prodejním řetězci, ale také v malých obchodech.

Z aktuálního převisu nabídky brambor v obchodech budou samozřejmě těžit koncoví zákazníci. Ti již nyní nakupují, zejména pak ve velkoobchodních řetězcích, kilogram brambor za pět nebo šest korun.

„Díky tomu jsme v současné době zaznamenali nárůst spotřebitelské poptávky o deset až patnáct procent," řekl předseda ÚBS Chlan.

V pátek se v Havlíčkově Brodě bramborám věnovali odborníci. V sobotu si ale na své přijde i spotřebitelská veřejnost. Na Havlíčkově náměstí se totiž uskuteční bramborové trhy.