Spojka by měla do průmyslové zóny mířit prakticky přímočaře od současné benzinové stanice mezi Okříškami a petrovickou křižovatkou. Namalovaná je na katastru Petrovic. Kdybychom pole mezi Okříškami a Petrovicemi rozdělili na třetiny, od městyse by silnici dělily třetiny dvě, od obce jedna. A právě blízkost vozovky Petrovickým vadí. „Zastupitelé v úterý rozhodli, že silnici na svém katastru nechtějí. Majitelé pozemků řekli, že je v žádném případě neprodají," hlásí starosta Petrovic Zdeněk Jeřábek. Postoj místních je podle něj v tuto chvíli jednoznačný.

Kvůli firmám

Starosta Okříšek Zdeněk Ryšavý oponuje, že Okříšky nechtějí řešit svůj problém na úkor Petrovic, jak by se mohlo zdát. „Silnice se dělá hlavně kvůli firmám v průmyslové zóně. Je pravda, že přeložka je z velké části na území Petrovic, ale bohužel Okříšky mají takový katastr, že to není kde vyřešit," řekl Ryšavý.

Silnice je podle něj vedena minimálně 150 metrů od obcí a navíc v zářezu, který by měl být až 15 metrů hluboký. To ale Petrovickým nestačí. Silnici navrhují úplně někde jinde. „Máme dva návrhy," popisuje Zdeněk Jeřábek.

První trasa by vedla od benzinové stanice těsně kolem Okříšek ke křižovatce silnic Přibyslavice Okříšky Petrovice. Dále by pokračovala z kopce směrem do Přibyslavic po staré silnici. Druhá varianta je úplně nová a podle starosty reálná. Začínala by pod hájovnou nad Okříškami u takzvaného Mrchoviště v místech, kde končí opravený úsek silnice od Jihlavy. Směřovala by vlevo přes pole směrem k vrchu zvanému Sedlačka a dále kolem současného mostu pod železnicí u Přibyslavic k průmyslové zóně. „Tohle řešení by mělo být schůdné, vede převážně po vrstevnici. Nevím, proč je studie tak jednoznačně postavená. Není v ní více variant," poznamenal starosta Petrovic.

Obecní zastupitelstvo petrovického starostu Zdeňka Jeřábka minulý týden pověřilo odesláním dopisu s návrhy Kraji Vysočina a projektantovi.

Projekci Kraj Vysočina zadal kanceláři Transconsult s.r.o. z Hradce Králové. Společnost s návrhem přeložek v minulých týdnech seznámila starosty obcí a zástupce firem. Přeložky z velké části využívají existujících komunikací, to kvůli minimalizaci záborů orné půdy i kvůli pokud možno co nejjednoduššímu majetkovému vypořádání dotčených pozemků.

Trasa míjí Krahulov

Přeložka silnice druhé třídy od Jihlavy by začínala pod Mrchovištěm, kde má napojení na předloni dokončenou rekonstrukci úseku pod Zašovicemi. Pokračuje přes pole za poldrem a od křižovatky se silnicí na Heraltice vede po současné silnici. Před Loudilkou se odklání a směřuje k silnici z Hvězdoňovic do Krahulova. Po ní pokračuje před železniční přejezd, zčásti vede souběžně s tratí a poté směřuje k silnici I/23. Budoucí místo napojení je v nejnižší části u Pastvištního rybníka.

Petrovicemi odmítané napojení na průmyslovou zónu mezi Přibyslavicemi a Novou Vsí opět využívá existující komunikaci, přechází přes železniční přejezd a před lesíkem se odklání ke křižovatce pod benzinovou čerpací stanicí. Zde se počítá s velkým kruhovým objezdem, z nějž povede silnice v podstatě přímo ve směru na průmyslovou zónu, přičemž se počítá s ponecháním území pro její další rozvoj před vyústěním na silnici od Třebíče. V tomto úseku by měl být menší most nad chodníčkem z Petrovic, mezi Petrovicemi a Novými Petrovicemi se plánuje vedení v zářezu a potom naopak údolí nad řekou Jihlavou překlene most dlouhý 320 metrů.

Drahé a náročné, ale koncepční

„Jedná se o řešení technicky i finančně náročné, ovšem skutečně koncepční, které zajistí dopravní obslužnost firem na desítky let a zároveň vyvede především těžkou nákladní dopravu z obydlených území nejen Okříšek, ale i Přibyslavic, Krahulova a Červené Hospody, navíc po dokončení umožní odklonit kamiony i z Nové Vsi a třebíčské části Týn. Do budoucna by měla navázat na připravovaný obchvat Třebíče a zlepšení dopravní dostupnosti na dálnici D1, přímé napojení na silnici I/23 zase zrychlí expedici výrobků ve směru do Rakouska a jižního Německa," hájí návrh Zdeněk Ryšavý.

Nejoptimističtější výhled počítá se zahájením stavby v horizontu dvou až tří let. Finančnímu zajištění stavby má pomoci studie dopadů nového dopravního napojení, jejíž zpracování Kraj Vysočina zadal Vysoké škole ekonomické v Praze. První ze série jednání s ministerstvy průmyslu a dopravy, financí a dopravy o možném financování stavby se konalo koncem minulého týdne.