„Konkrétní výsledky, které jsou pro rozvoj malého a středního podnikání velmi důležité, se zřejmě nedělají v parlamentu, ale v krajích a na radnicích,“ zní zdůvodnění, proč se iniciátoři rozhodli porovnávací výzkum měst uskutečnit. Josef Pravec za pořadatele argumentuje tím, že ve vyspělých západoevropských zemích tvoří malé podniky 50 až 60 procent hrubého domácího produktu, a jsou tak významnými přispěvateli do státního rozpočtu.

„Podmínky pro malé a střední podnikání se trochu lepší, nebýt hospodářské krize, byly by výsledky očividné. Myslím, že za rok už to bude lepší,“ řekl k celkovému výhledu malých a středních podniků.


Celkové možnosti jednotlivých měst, stav infrastruktury, počet podnikatelských subjektů i třeba blízkost k hlavním dopravním tahům se liší.


Krajské město trápí stále parkování


Starostové měst na Vysočině si podnikatelské možnosti svých měst uvědomují přinejmenším v základních parametrech. „Situace v Jihlavě je ustálená,“ říká náměstek primátora vítězného města Josef Kodet a k tomu, jak město vychází podnikatelům vstříc, uvádí: „Nabízíme nadále podnikatelům pozemky v průmyslové zóně, a to za ceny srovnatelné jako před pěti lety. Rozvíjí se bytová výstavba. Jihlava připravuje změnu územního plánu, který se snažíme přizpůsobit modernímu životu města. Co nás v Jihlavě trápí, je situace v dopravě, konkrétně parkování.“


Náměšť nad Oslavou se pravidelně umisťuje na spodních příčkách podnikatelských žebříčků. „Poslední místa, která ve srovnáních obsazujeme, nám neubírají na entuziasmu a jsem velmi zvědavý, jak jsme dopadli letos,“ prohlásil starosta Vladimír Měrka.


Následně se dozvěděl, že Náměšť je letos dvanáctá z patnácti. K situaci města z hlediska podnikání uvedl: „Náměšť je krásné městečko, ale jako město pro byznys má těžkou úlohu. Jsme městem závislým na státu, protože je u nás veliká letecká základna. Naše městečko je poznamenáno zásahy, které tam byly v šedesátých letech, a my spíš vytváříme zázemí pro leteckou základnu. Turistický ruch, státní služba a vytváření servisu, to jsou pracovní příležitosti u nás. I přesto se snažíme pomáhat podnikatelům, vytvořili jsme obchodní zónu, aby si tam mohli postavit provozovny, v průmyslové zóně jsme prodali pozemky za 300 korun za metr. Nicméně skupina lidí, kteří u nás půjdou podnikat, se hodně zmenšuje, protože čtvrtina města je závislá na zaměstnání na letecké základně.“


Průzkum Město pro byznys hodnotil města z hlediska podnikatelského prostředí, vhodnosti lokality, podmínek pracovního trhu a přístupu veřejné správy.

Celkové pořadí
1. Jihlava
2. Havlíčkův Brod
3. Pelhřimov
4. Nové Město na Moravě
5. Humpolec
6. Světlá nad Sázavou
7. Žďár nad Sázavou
8. Moravské Budějovice
9. Chotěboř
10. Pacov
11. Třebíč
12. Náměšť nad Oslavou
13. Velké Meziříčí
14. Telč
15. Bystřice nad Pernštejnem

MICHAL FOHL