Proagro loni patřilo mezi tři zemědělské podniky v regionu, které tuto geneticky upravenou odrůdu brambor pěstovaly. Úrodu ze všech 150 hektarů polí pak tyto firmy zpracovaly ve vlastní škrobárně.

„Pokud bude sadba, jsme připraveni pokračovat,“ řekl Michal. Doplnil, že škrobárna Hodíškov, která loni geneticky upravenou produkci zpracovala, se letos asi vrátí k výrobě škrobu z běžných průmyslových odrůd. Škrob z modifikovaných brambor se nesmí používat v potravinářství, lze ho zpracovat jen v průmyslu, například ve výrobě lepidel, papíru a ve stavebnictví.

Pěstování geneticky modifikovaných brambor v zemích Evropské unie povolila Evropská komise loni v březnu. Povolena byla odrůda Amflora německého koncernu BASF.

V České republice tuto odrůdu pěstovaly pouze tři podniky na Žďársku. Loni za podzim jejich zástupci uvedli, že pěstování modifikovaných brambor by se vhledem ke kapacitě škrobárny v Hodíškově mohlo v budoucnu až ztrojnásobit. Už tehdy ale poukazovali na to, že limitujícím faktorem bude množství dodané sadby, která se pěstuje ve Švédsku.

V Hodíškově funguje nejmenší ze tří českých bramborových škrobáren s roční kapacitou výroby tři tisíce tun škrobu. Zemědělské firmy ji před několika lety rekonstruovaly už se záměrem zpracovávat geneticky upravenou produkci. Loni se tam z takto upravených brambor vyrobilo asi 720 tun škrobu, který odebrala firma BASF prostřednictvím škrobárny Lyckeby Amylex v Horažďovicích.