Cizinci a stroje jim prý berou práci

Nespokojený je například Josef Paťha z Koberovic, který popisuje situaci u Krasoňova. Nasazen tam byl harvestor, stroj, který strom pokácí, odvětví a dopraví na hromadu. „Velké firmy navíc do státních lesů i na Humpolecku posílají Rumuny a Ukrajince. Obojí vede k tomu, že místní dělníci končí na úřadě práce,“ vadí Josefu Paťhovi. Ve státní zakázce se soutěžilo o 90 procent těžby, desetina měla zbýt pro malé firmy. „Tvrdili, že to malé firmičky uživí a budou pracovat systémem táta-kůň, syn-traktor. A přitom teď stojíme a nedělá se,“ dodává. „Když pominu případné nelegální zaměstnávání, špatné je to, že velká firma si nechá 80 procent ze zasazeného stromku. Od státu dostane za stromek šest korun. Českému dělníkovi z toho nabídne dvě, a on to odmítne dělat, ale Rumun to za korunu mizerně udělá,“ vadí Paťhovi.

Říká, že velké firmy stejně nestíhají vše dělat samy a práci přeprodávají. „Třeba u prořezávky: Stát jim zaplatí 6500 korun za hektar. Firma, která vyhrála tendr, nám ale zaplatí už jen 4200 korun. Kdyby nám státní lesy daly šanci rovnou, ušetřily by 2300,“ dodává Paťha. Vítězné firmy měly ještě povinnost pětinu dřeva nabídnout přes burzy či aukce menším zpracovatelům. Argument byl, že se 10 procent dřeva bude soutěžit na burze. Ale tam jsou vysoké ceny, platí se předem a kupující neví, odkud kupované dřevo je.

JAN MAZANEC