Šlechtitelé tamní společnosti Vesa je pozvali na tradiční Polní den o bramborách. „Letošní rok se z pohledu producentů brambor prozatím jeví jako rok příznivý. Nepamatuji, kdy se naposledy podařilo například ukončit výsadbu brambor do začátku května,“ uvedl Viktor Kopačka, člen představenstva společnosti Vesa Česká Bělá a ředitel společnosti Vesa Velhartice.

Také předseda havlíčkobrodské agrární komory, Václav Vala, vidí letošní bramborářskou sezonu na Vysočině pozitivně. „Porosty brambor jsou v dobrém stavu. Neptrpí škůdci, ani plísněmi. Stávající charakter počasí bramborám nevadí,“ konstatoval Vala. „Otázkou ale zůstává, jakou cenu letos producentům brambor nabídnou jejich obchodní partneři,“ podotkl Vala. V této souvislosti připomněl, že v loňském roce dostali výrobci brambor v průměru sedm korun za kilogram. „Tato cena pokryla náklady a znamenala i mírnou ziskovost,“ řekl Vala.

Novinka na trhu: odrůda Bohemia

V roce 2010 vysázeli zemědělci v České republice brambory na výměře 27 tisíc hektarů. Na Vysočině pak na výměře zhruba sedmi tisíc hektarů. Dosáhli průměrného výnosu necelých čtyřiadvaceti tun z hektaru. Celková výměra se ale rok od roku snižuje. Letos je o zhruba, v porovnání s rokem 2010 o šest procent nižší. Hlavním důvodem je stále vyšší dovoz brambor.

Bez ohledu na tuto skutečnost pokračují šlechtitelé společnosti Vesa ve šlechtění dalších odrůd brambor. „Registraci letos získala naše odrůda Bohemia. Ve druhém roce registračních zkoušek máme odrůdy Primarosa a Alice, v prvním roce registračních zkoušek další čtyři křížence,“ pokračoval Kopačka. Ten připomněl, že šlechitelé společnosti Vesa vyšlechtili od roku 1957 už dvaatřicet odrůd brambor. „Jde o dlouhodobý proces. Právě registrovanou odrůdu Bohemia šlechtili naši odborníci od roku 1999,“ ilustroval Kopačka. „Bohemia je raná až poloranná konzumní odrůda s extrémně vysokým výnosem oválných, vyrovnaných hlíz s hladkou slupkou. Vyznačuje se vysokou odolností proti mechanickému poškození. Dobře odolává i plísni bramborové,“ přiblížil aktuální novinku na trhu s bramborami Kopačka.

Šlechtitelé z České Bělé pěstují sadbové, ale i konzumní brambory na 85 hektarech. Výměru tak v porovnání s loňským rokem navýšili o 13 hektarů. Jako jediní na Vysočině ale také vysazují topinambur hlíznatý.

„Topinambur máme v současné době vysázený na čtyřech hektarech. V porovnání s loňskem jde o větší výměru. Zájem o sadbu této plodiny se totiž na trhu rok od roku zvyšuje,“ uvedl Bohdan Jůda z českobělské společnosti Vesa.

Pěstování topinamburu věnoval své vystoupení na včerejším Polním dni o bramborách Jaromír Kvaček, vedoucí oddělení živočišné výroby havlíčkobrodského Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

„Jde o zajímavou plodinu, jejíž pěstování se může stát vhodným doplňkovým programem zemědělských podniků u nás. Na trhu nachází odbyt nejen hlíza, ale také vrchní zelená část rostliny,“ řekl Kvaček a dodal, že s bramborami má topinambur společné jen hlízy v zemi. „Jinak jde o zcela jiný rostlinný druh,“ vysvětlil Kvaček.

Topinambur se vysazuje na jaře a sklízí se zhruba po roce. Je mrazuvzdorný a právě v průběhu zimního období se obohacuje o významné a hodnotné látky, které jsou velmi příznivé i pro lidský organismus. „Jednoduše řečeno: topinambur posiluje imunitu, má význam pro prevenci rakoviny tlustého střeva, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a výrazně také snižuje krevní hladinu cukru i kyseliny močové. Působí i proti obezitě a zvyšuje dokonce i mužskou potenci,“ pokračoval Kvaček. „Zájem o jeho hlízy mají především výrobci racionálních potravin, producenti kávovinových nápojů, ale také myslivci, neboť látky obsažené v této rostlině prokazatelně prospívají i lesní zvěři,“ vysvětlil Kvaček.

Topinambur hlíznatý byl do Evropy dovezen na počátku 17. století z Mexika. Do České republiky se dováží zejména z Franice a Německa.