Tentokrát však nikoliv svými oblíbenými billboardovými glosami aktuálních absurdit, ale spoluúčastí na založení Nadačního fondu proti korupci.

„Znám spoustu veleúspěšných podnikatelů, kteří říkají, já radši v Česku neobchoduji. Radši exportuji, než abych tu byl nucen někoho uplácet. A to je tragedie,“ říká opavský rodák a humpolecký pivovarník.

Jedním z programových bodů vaší nadace je vyvolání celonárodní diskuze o národních hodnotách. Co je její podstatou?

Chtěli bychom do ní zapojit co nejvíce lidí z této země, aby zde vznikla nějaká etická páteř, podle které by se mohli lidé nějakým způsobem řídit. Díky naší pohnuté historii je toto rozbité. Pak se velmi těžko bojuje s korupcí. Když lidé najdou osobní odvahu a vyjdou s případem ven, jsou společností bráni jako udavači a vůbec ne jako ti, kteří přispěli k boji proti zlodějině, která okrádá všechny ty, kteří nekorumpují. Ale tito samí lidé řeknou, že jsou to „bonzáci“, takže je vidět, jak jsou zmatení.

V čem je pro nás korupce největší hrozbou?

Prvním ze zásadních šílených aspektů korupce je, že totálně demoralizuje společnost. Jak chcete vysvětlit lidem, kteří žijí od výplaty k výplatě, že se mají uskromnit a že mají šetřit, když všude kolem sebe vidí zlodějinu. To je ten nejhorší aspekt korupce. Lidé si pak řeknou, že všichni kradou, tak jaké reformy, jaké úspory? Já chci žít a je mi jedno, co bude dál. To, že děcka těch samých lidí budou přebírat obrovský státní dluh, pak těmto lidem nedochází.

Co je podle vás druhým aspektem?

Druhým aspektem korupce je to, že je to strašně drahé. Peníze pak chybí někde jinde. Neustále se mluví o tom, co by se mělo udělat a na co nejsou peníze, přitom se všude ve velkém krade. Proto považuji diskuzi o národních hodnotách za strašně důležitou. Pokud tady nevznikne prostředí, kdy se lidé budou schopni s něčím ztotožnit a zorientovat se, tak potom není možné s něčím bojovat. Zkrátka, v bordelu se daří zase jenom bordelu.

Je ve fondu prostor pro politiky?

Důležitá věc, ke které jsem dospěl během posledních dnů, co se o tom bavíme, je to, že chceme být na politicích naprosto nezávislí. Existuje řada protikorupčních aktivit jako analýzy, konkrétní případy a tak dále. Ty jsou ale potom předány politikům a ti to nechají vyhnít, nebo to zametou pod koberec aktivně, což je ještě horší. My chceme volit takové postupy, které povedou ke konkrétním lidem a aktivitám. Pokud někdo seriózní z politiků s námi bude chtít spolupracovat a myslím tím skutečně spolupracovat a ne jenom žvanit v médiích a pak nic nedělat, tak budeme rádi.

Úspěšnost fondu bude záviset na přítoku peněz. Jaký je v tomto ohledu váš odhad?

Myslím, že získáme peněz dost, protože doba je na to zralá. Lidé jsou strašně naštvaní a myslím si, že budou přispívat i fyzické osoby. I když to zatím nebylo kvůli soudružce Janečkové (úřednice, která první žádost o registraci fondu zarazila – pozn. redakce) pořádně publikováno, už teď se ozývají ředitelé českých poboček nadnárodních firem s tím, že chtějí pomáhat a spolupracovat. Na naši zahajovací tiskovku přijde například americký velvyslanec, který tomu chce vyjádřit velkou podporu. Objeví se i velvyslanci dalších zemí, hovořilo se o Anglii, Německu, možná Irsku a tak dále. I mezinárodní podpora tady je.

Znám spoustu veleúspěšných podnikatelů, kteří říkají, já radši v Česku neobchoduji a radši exportuji, než abych tu byl nucen někoho uplácet. A to je tragédie. Během posledních deseti dvanácti let jsme se posunuli zhruba z nějaké čtvrté desítky zemí s vnímanou mírou korupce do šesté desítky, kde jsme po boku středoafrických republik. Je potřeba něco dělat a řekli jsme si, že to zkusíme.