Autor úspěšných komiksů i osobité volné tvorby se v Brně ohlíží za dvěma dekádami své výtvarné tvorby. „Jeho práce na papíře jsou výjimečné svou výpovědní hodnotou i vizuální přesvědčivostí, které dosahuje s využitím minimálních výrazových prostředků," uvedla kurátorka výstavy Kateřina Tučková.

Z volné tvorby výstava nabízí zejména práce vyřezávané z několika vrstev papíru, což je stará, pracná, dnes už málo užívaná metoda. Švejdíka však zaujala. „Vlastně si ve volné tvorbě ověřuji techniku, se kterou pak vytvářím komiksy," uvedl výtvarník. V současnosti dokončuje korektury k vizuálnímu románu o Emilu Zátopkovi, který symbolicky předznamená letní olympijské hry v Riu de Janeiru a připravuje novou desku s kapelou Priessnitz. „Jako člen Kafka Bandu i výtvarník se podílel na jevištní podobě Zámku v Divadle Brémy. Inscenace bude letos k vidění i v Brně," upozornila Tučková.

Tvorbu dvaapadesátiletého umělce vystupujícího pod pseudonymem Jaromír 99 zná díky zfilmovanému Aloisi Nebelovi také širší publikum, které galerie pravidelně nenavštěvuje. Přitom do prestižních výstavních síní Švejdík podle kurátorky Kateřiny Tučkové právem patří.

Trilogii o výpravčím z Bílého Potoka Aloisi Nebelovi Švejdík vytvořil ve spolupráci se spisovatelem Jaroslavem Rudišem. „Knihu pak jako hlavní výtvarník převedl do podoby stejnojmenného filmu, který získal Evropskou cenu pro nejlepší animovaný film a nominaci na Oscara," upřesnila Tučková.

Výstavu provází název Nechte mě tady! Pro Švejdíka není věta odposlechnutá z partyzánských filmů výrazem rezignace, ale spíše určité fáze uspokojení v umělecké tvorbě. „Je to název bilanční, který vyjadřuje, že našel své definitivní místo, respektive svoji uměleckou polohu a svůj styl, a že se už nechce hnát za novými objevy," vysvětlila Tučková.

K výstavě Dům umění připravil ve spolupráci s autorem doprovodný program. Přednáška Jaromíra 99 začne 24. února od 16.00 hodin, workshop s dětmi je naplánován na 27. února.

Další z nových výstav Domu umění je projekt Jana Krtičky nazvaný Jako Rašómon. „Název výstavy si Krtička vypůjčil od kultovního snímku Akira Kurosawy Rašómon z roku 1950. Jako první z Kurosawových filmů vzbudil ohlas na mezinárodní scéně," uvedl kurátor výstavy František Kowolowski s tím, že výstava je analogií k filmovému vyprávění. To autor „převedl" do zvukové instalace, která se skládá z deseti samostatných reproduktorů umístěných na stěnách po obvodu místnosti. „Každý reproduktor přehrává vlastní záznam individuálního popisu setkání diváka s interaktivním, avšak nepřístupným objektem vystaveným v druhé místnosti," přiblížil své pojetí výtvarník Jan Krtička.