Slovo koleda znamenalo vlastně „den zimního slunovratu“. Později bylo tímto názvem označováno časové období od Štědrého dne do Tří králů. Původně pohanské slavnosti přešly postupně na křesťanské a místo zimního slunovratu se začal slavit den narození Páně.

Koleda pak byla nejen píseň, ale také dar, který dostávali koledníci. Ale koledy nebyly v našem kraji jen vánoční, bylo jich mnohem více. První z nich začínala o svatém Václavu a jmenovala se „koláčová“. Odehrávala se v den pouti nebo posvícení. Koledníci obcházeli stavení od jedné hodiny odpolední až do večera.

Druhá koleda, ta se konala na Vše svaté. A koledovalo se až do svátků Moudrosti boží. Kromě těchto koled byly i koledy svatojanské, svatohavelské a svatomartinské, svatomikulášské a mnohé jiné. Avšak nejznámější byly a jsou koledy vánoční a tříkrálové.

Ty pravé vánoční koledy mají svůj původ v gregoriánských zpěvech, které lidé slýchali v kostelech. Zlidovělá a zjednodušená forma gregoriánských zpěvů jsou právě naše koledy. Původně byly zpívány latinsky, později česky. Samozřejmě, že i koleda procházela určitým vývojem. Postupně se mnohé z nich čím dál více podobaly písním světským.

Dnes už koledníky neuvidíte. Koledy však v čase vánočním slýcháme stále. A nelze je nahradit žádnou moderní písní.

Koledy prostě k Vánocům patří. Stejně jako dárky, kapr, vánočka či stromeček. (