Lukáši, jak se cítíte po probuzení z umělého spánku?


Už se cítím dobře. Předtím to bylo samozřejmě horší, ale jsem rád, že to nejhorší už je snad za mnou.


Pamatujete si vůbec něco z 30. prosince, kdy jste zkolaboval?


Z toho dne si pamatuji vlastně všechno, dokonce i rozcvičku před zápasem. Potom už však nevím nic a pamatuji si až probuzení v nemocnici.


Už víte, co váš kolaps způsobilo?


Zřejmě byl příčinou atypický zápal plic, ale ani doktoři si zatím nejsou stoprocentně jistí, tím pádem je zbytečné o tom spekulovat.


Jak budou probíhat vaše další vyšetření?


Zítra jedu do Brna a zřejmě vyfasuji kardiostimulátor, nebo nějakou destičku. Kdykoliv se mi v budoucnu zastaví srdíčko, tak by mi ho měla pomoci znovu rozchodit.


Spousta lidí vám během doby v nemocnici vyjádřila podporu, například trenér Šindel s hráči reprezentační „dvacítky“ a dokonce i Patrik Eliáš. Vnímal jste to nějak?


Hodně mě to od nich potěšilo. Samozřejmě se to i příjemně poslouchalo a chtěl bych jim za podporu poděkovat.


Máte představu o tom, kdy byste mohl být propuštěn z nemocnice, nebo je na takové spekulace ještě brzo?


Jsem domluvený s Tomášem Modrým (klubovým doktorem – pozn. autora), že pokud bude všechno v pořádku, tak bych se mohl dostavit v neděli na zápas s Olomoucí. Chtěl bych klukům poděkovat za záchranu života. Samozřejmě to je jenom taková naše představa a uvidíme, jak to vlastně všechno bude vypadat.


Chystáte pro ně nějaké speciální poděkování?


Naši pro ně nechají udělat velký dort se srdíčkem a s jejich jmény. Ale hlavně bych jim chtěl poděkovat osobně.