Legendu požárního sportu píší ženy z Trnavy

Pod vlivem obav o svoje majetky se občané z Trnavy, Ptáčova a Pocoucova sešli v neděli 4. září 1904 ve škole a rozhodli se založit sbor dobrovolných hasičů. Všechno organizoval mladý učitel trnavské školy Augustin Berka. Dne 22. září 1904 byly stanovy schváleny C. K. místodržitelstvím v Brně. Na ustavující schůzi 29. září 1904 se přihlásilo za činné členy 20 mužů a 24 za přispívající. Prvním starostou byl zvolen rolník František Irovský. Na výzbroj a výstroj byla provedena sbírka v Trnavě, Ptáčově, Pocoucově, Okřešicích, Budíkovicích, Přeckově, Rudíkově, Valdíkově a Hostákově. Za vybranou částku byla zakoupena stříkačka dodaná firmou R. A. Smékal z Prostějova v Čechách.

Již v noci z 28. na 29. května 1905 měl sbor ostrý zásah při požáru v Hostákově, kde hořela stodola. Podle zápisů měl však sbor potíže s koňským potahem. Proto obec nařídila jednotlivým hospodářům, kteří vlastnili alespoň jeden pár koní, aby od příště požární příspřež poskytli. Každému z nich měla být vyplacena odměna z peněz, které dává postižená obec, kde hořelo. Byla to částka kolem pěti korun a jednu korunu platil sbor ze své pokladny.
V roce 1906 byla postavena nová požární zbrojnice. Dne 26. srpna 1906 byla pořádána slavnost svěcení stříkačky a hasičské budovy. Až v roce 1960 byla postavena hasička nová. Dále byla budova nadstavěna do poschodí a v roce 1994 zkolaudována. Nyní je v budově mimo hasičské zbrojnice obecní úřad, poštovní a zdravotní středisko.

Kdo bude první, dostává dvě koruny

V protokolní knize z roku 1909 je napsáno: Kdo první v případě požáru přespolního dovede koně ke stříkačce a k jízdě propůjčí, obdrží od sboru odměnu dvě koruny mimo odměny za cestu. To značí, že požární soutěže existovaly již v tehdejší době.

Dne 28. července 1914 vypukla první světová válka. Hodně členů odešlo na vojnu, starší členové ve sboru pracovali dál. V meziválečné době členové sboru pořádali plesy, taneční výlety, hráli divadlo, v letním období prováděli každou neděli dopoledne pravidelné cvičení se strojem. Tři muži a tři ženy hasičky navštěvovali samaritánský kurz, aby mohli při náhlém neštěstí poskytnout první pomoc.

Vypuknutím 2. světové války v roce 1939 byla společenská činnost hasičského sboru umlčena. V roce 1943 byla zakoupena nová motorová stříkačka, s celým příslušenstvím za částku 38 097 korun.

Po válce se hasiči zapojili do celostátních soutěží. Největších úspěchů začal trnavský požární sbor dosahovat po roce 1969 a to v mužské kategorii. Hasičské klání přechází v požární sport a právě zde se začínají významně prosazovat všechna požární družstva.

Posledním úspěchem mužů, kteří reprezentují obec se dvěma družstvy, je 4. místo v extralize za rok 2010. Úspěchy mužů podtrhávají a vylepšují svými výkony dorostenky a ženy. Již dokázaly vybojovat 11 titulů mistryň České republiky v požárním sportu. Nepočítaně druhých, třetích míst z mistrovství a další cenná vítězství. Pod vedením Břetislava Česneka a Václava Hnízdila vznikla jedna z legend požárního sportu v ženské kategorii.

V současnosti vychovávají své nástupce v kroužku mladých hasičů. Mladí hasiči na závodech také pravidelně reprezentují svoji obec. Všechny získané tituly a vítězné trofeje mají své čestné místo v hasičské klubovně v budově obecního úřadu. Trnavští hasiči svojí prací chrání majetky a zdraví svých spoluobčanů a zároveň se vždy aktivně podílejí na zlepšení společenského a kulturního života v obci.

Obec Trnava má také zřízenou dvanáctičlennou jednotku požární ochrany. Místní jednotka je v rámci integrovaného záchranného systému zařazena do kategorie JPO III. To znamená, že na výzvu operačního střediska provádí zásahy i mimo katastrální území obce. V současné době má sbor 130 členů, velitelem je Milan Kudláček a starostou Břetislav Česnek.

Další z kulturních akcí, které trnavští pořádají je Hasičský maškarní ples již tuto sobotu 26. února 2011. Všichni příznivci dobré zábavy jsou zváni do místního kulturního domu.

JIŘÍ JAKUBEC