ŠEBKOVICE
(4. místo, 49 bodů, skóre 72:28)
Mužstvo, které po pádu z I. A třídy před pěti lety bojovalo několik sezon o setrvání v kraji, tentokrát obhájilo čtvrtou příčku z loňska. „Chtěli jsme hrát v horní polovině tabulky a to se nám podařilo, i když jsme na jaro přišli o brankáře Klubala (hostování do Jaroměřic) a stopera Karla Bustu (do M. Budějovic – pozn. aut.)," těšilo šebkovického trenéra Jiřího Stoklase.
Jeho svěřence zdobily vyrovnané výkony podpořené dobrými výsledky. „S výjimkou Dukovan (0:3) nás nikdo nepřehrál. Vyrovnané zápasy se nám dařilo strhávat na svou stranu, a dávali jsme hodně gólů, zejména doma," nechal se slyšet Stoklas.
DUKOVANY
(5. místo, 47 bodů, skóre 63:47)
Nováček I. B třídy se prezentoval od začátku dobrými výkony. Dukovany se také na podzim mohly pyšnit nedobytnou domácí tvrzí, kde neztratily ani bod a výsledkem bylo, že s úctyhodnými 30 body přezimovaly na druhém místě tabulky. Celku od jaderné elektrárny se dařilo i zpočátku jarní části sezony, ale pak elán vyprchal a svěřenci Josefa Černého nakonec obsadili pátou pozici.
„Celkově jsme spokojení. Jediné, co nás mrzí, je nepovedený závěr ročníku. Někteří hráči k tomu nepřistupovali, jak by měli. Je sice pravda, že po smolně prohraném zápasu v Telči jsme začali na špici ztrácet a zranili se dva hráči základní sestavy, ale na to se nelze vymlouvat. Ty výkony byly špatné," hodnotí dukovanský kouč Josef Černý.
STUDENEC
(12. místo, 22 bodů, skóre 38:60)
Letos z kraje sestupoval i třetí tým od konce tabulky, což se nakonec stalo osudné Studenci. Ten se po sedmi sezonách vrací do okresu.
Mužstvo z Třebíčska přitom odstartovalo sezonu slušně, ale po dvou vítězných zápasech se přestalo dařit a přezimovalo těsně nad sestupovým pásmem. Jenže na jaře Studenec předběhli hlavní konkurenti v boji o záchranu Křoví a Stonařov.
Kormidelník Josef Čonka označil za problém nedostatek hráčů. „Ti lidi nejsou a na poslední zápasy jsme jezdili v deseti," nechal se slyšet studenecký kouč. Ale pokud byl jeho tým kompletní, nejhorší výkony nepředváděl. „Sehráli jsme řadu vyrovnaných zápasů, ale na gól jsme potřebovali moc šancí," shrnul Čonka.
STAŘEČ
(13. místo, 21 bodů, skóre 27:68)
Po čtyřech letech opouští nejnižší krajskou soutěž Stařeč. Ta před sezonou výrazně oslabila a příležitost dostali vlastní odchovanci, kterým se z kraje moc nedařilo a po pěti zápasech byli bez bodu.
„Skončilo nám hodně kluků, na kterých se stavělo. Začátek sezony tomu odpovídal, první branku jsme dali až ve třetím kole, nebodovali jsme a skóre bylo hrozné. Změnilo se to, až jsme udělali sérii několika zápasů bez porážky," komentuje končící trenér Starče Zdeněk Ježek.
Jeho svěřencům se začalo dařit až ve druhé polovině podzimu, když od devátého kola už neprohráli. Starči vyšel i start do jarní fáze soutěžního ročníku, ale pak se vše vrátilo do zajetých kolejí.
„Na začátku jara jsme odehráli výborně hned první zápas s Telčí, který jsme zaslouženě vyhráli, ale pak se to zvrtlo na druhou stranu. Uškodilo nám, že jsme každý zápas hráli v jiné sestavě. I když to po podzimu nevypadlo, s lepším umístěním se moc nepočítalo," uzavřel hodnocení Ježek.
PŘIBYSLAVICE
(14. místo, 13 bodů, skóre 34:88)
Beznadějně poslední skončil tým, který před čtyřmi lety sestoupil z I. A třídy. Přibyslavičtí bojovali o setrvání v kraji celkem tři roky a nyní se poroučí do okresního přeboru. „Přestavovali jsme si to trošku jinak, ale zachránit soutěž se nám nepovedlo," smutnil chytající kouč Vít Šimeček a pokračoval v hodnocení.
„Nám chybělo téměř na každý zápas čtyři nebo pět hráčů. Měli jsme hlavní problém v obraně, i když jsme nějaké góly dali, moc branek jsme inkasovali," mrzelo přibyslavického kouče.