Podivné okolnosti odvolání trenéra Karla Kolesy vyvolalo řadu nevolí. Důkazem toho bylo nedělní utkání s Líšní, na kterém si diváci a příznivci třebíčského fotbalu nebrali na adresu vedení HFK žádné servítky. Patrně i tyhle události se promítly na výkonech hráčů, kteří v úvodu jara ani napodruhé neprolomili domácí prokletí.

Nečekanou premiéru v roli hlavního trenéra divizní Třebíče si v neděli odbyl Antonín Salák, na něhož nyní čeká nelehký úkol. Muž, kterého si v zimní přestávce přivedl sám Kolesa, po odvolání svého trenérského kolegy s nabídkou na post hlavního kouče váhal. Nakonec to ale bude právě on, kdo po zbytek jarní části tým povede.
„Na fotbal máme s Karlem stejný pohled. Nic moc se nezmění,“ říká nový lodivod HFK.

Co vás nakonec přimělo, abyste na nabídku kývl?
Bylo to po dohodě s hráči v kabině. Vedení jsem to pak oznámil s tím, že chci, aby mi asistenta dělal kapitán Ivo Koníř.

Jak se v nové roli cítíte?
Především jsem s ní vůbec nepočítal. Karel mě v zimě oslovil. Známe se dlouho, máme na fotbal podobný pohled. Samozřejmě teď na mě padne větší část zodpovědnosti.

Nepřipomíná vám to angažmá v Hartvíkovicích, kde jste také shodou okolností nahrazoval Karla Kolesu?
Ani ne. Tam to bylo úplně jinak. Karel byl v Hartvíkovicích strašně dlouhou dobu. Když jsem přišel jako asistent, tak mi řekl, že se pomalu chystá k odchodu a já bych za něj měl tým postupně převzít, což se stalo. Teď se zřejmě mělo jednat o trochu dlouhodobější spolupráci, ale bohužel.

Jaký máte názor na Kolesovo odvolání?
Zatím si to chci nechat pro sebe. Byl jsem postavený před hotovou věc.

Už v zápase s Líšní byly v sestavě změny. Především jste nechal na lavičce útočníka Radka Durdu. To byl váš záměr?
To jsme plánovali ještě s Karlem. Radkovi se střelecky nedaří. Byly dvě varianty - buďto se chytne v nějakém přátelském zápase proti slabšímu soupeři, anebo ho pošleme za béčko. Vzhledem k tomu, že je sezona, byla reálnější druhá možnost. Jak už jsem říkal, máme na fotbal podobný pohled.

Uvažujete o nějakých přesunech v kádru? Naznačil jste spolupráci s B-týmem…
Rozhodně ne. Už na začátku jara jsme měli určených sedmnáct hráčů plus dva brankáře, na kterých chceme stavět kostru A-týmu. Ano, ti, co nehrají, chodí občas za béčko, ale rozhodně to nefunguje opačným směrem. Z juniorky žádné jiné hráče vytipované nemám.

Ze čtyř zápasů má ale Třebíč dva body a dvě domácí porážky…
To je právě odraz současné situace. V obraně to klape - dvakrát jsme neinkasovali, ale střílet góly se prostě nedaří. Vždyť jedinou branku dal na jaře stoper Kopeček, a to ještě z trestňáku.

Neobáváte se, že by se tým mohl opět strachovat o záchranu?
To doufám, že ne. Jedeme do Havlíčkova Brodu, pak máme Rájec-Jestřebí. Tedy zápasy, které bychom měli zvládnout. Předpokládám, že po těchhle dvou utkáních budeme moci posoudit, jak na tom opravdu jsme.

Jaká je v kabině po posledních událostech nálada?
Teď v pondělí jsme měli rehabilitační trénink, ze kterého mám dobrý pocit. S Ivošem se snažíme tu napjatou atmosféru uvolnit.