Divize pod lupou Deníku

Osobnost Deníku

Čtyřgólový střelec Čurda děkuje brankářům. Díky nim jsme to nakonec umlátili

Dramatickou přestřelku s devíti góly a zajímavými zvraty ve skóre nabídl duel třebíčské…

Přečíst článek >

„Povedlo se nám takovým potížím vyvarovat. Bylo to především o přístupu hráčů,“ pochvaluje si žďárský asistent trenéra Libor Štourač. Právě Žďár měl famózní rozjezd a vypadalo to, že možná ohrozí i pozici ambiciózního a suverénního Hulína. I vzájemný zápas obou soupeřů, který skončil remízou, napověděl, že se jedná o lídry soutěže.

Jenže pak se FC Žďas zasekl. Několik bodů vyloženě prohospodařil. „Ale já bych to takhle nebral. Je pravda, že jsme třeba v Hrušovanech ztratili jistou výhru, na druhou stranu se k nám ale v jiných zápasech obrátilo štěstí,“ říká Štourač vyrovnaně.

Co se týče hráčské kvality, měli žďárští trenéři z čeho vybírat. Osvědčenou osu Pospíchal, Heide, Bratršovský, Chmelíček, Zedníček ještě víc seřídil příchod Martina Horáka z Bystřice. Navíc se zejména na začátku sezony rozstřílel zapomenutý kanonýr Jan Karásek. Složení ofenzivy tak bylo příjemnou starostí.

„Ale mnohdy jsme se rozhodovali na základě zdravotního stavu. Někteří laborovali se zraněními,“ připomíná Štourač.

Alenky v říši divů

Spokojenost musí panovat i ve Velkém Meziříčí. Skvělé třetí místo se ale nerodilo lehce. Na začátku soutěže si svěřenci trenérů Romana Kotola a Miroslava Karpíška museli připadat jako Alenky v říši divů. První zápas - debakl 1:8 v Hulíně, druhý zápas - výhra nad ambiciózním Vyškovem, třetí zápas - výhra v Hrušovanech, čtvrtý zápas - domácí porážka s trápícím se Protivanovem. „Úvod byl rozpačitý, ale nakonec se ukázalo, že nám prospěla ta facka z Hulína. Hráči si uvědomili, že musí k zápasům přistupovat jinak,“ říká Miroslav Karpíšek.

Velkému Meziříčí se osvědčily prověřené zbraně. Kanonýr Lukáš Staněk nastřílel čtrnáct gólů. Tápající defenzivu pak vyztužil Štěpán Wasserbauer z Jihlavy. „Moc nám pomohl,“ uznává Karpíšek.

Tradiční nespokojenost

Mnout ruce si mohou v Třebíči. Páté místo je hodně lichotivé. Trenér Karel Kolesa ale slovo spokojenost vysloví jen málokdy.

„K tomu mi chybí tak tři čtyři body,“ tvrdí. Jeho tým trápila už na začátku sezony defenziva. Zranění stoperů Martina Kopečka a Michala Vejmelky a odchod zkušeného Davida Komínka obranu prakticky zdemolovaly. „Byly tam problémy,“ připouští Kolesa. Navíc jeho týmu prý neprospívá tvrdá hra. Mám víc tvořičů než bořičů a je to znát. Vyhovuje nám hrát spíš venku,“ přiznává.

Cíle pro jaro jsou prý jasné. „Mám několik vyhlédnutých fotbalistů a minimálně jednoho bych chtěl do obrany,“ tvrdí Kolesa.

Divizní tabulky

podzim

doma

venku

	Štěpán Wasserbauer (v pozadí) je stále kmenovým hráčem Jihlavy. Vedení FC Vysočina mu ovšem dalo najevo, že o jeho služby nestojí. Vrátí se i na jaro do Velkého Meziříčí? Foto: DENÍK/Libor Plíhal

Wasserbauer: Soutěž se vyrovnala

JIHLAVA - Divizi si zahrál po více než dvou letech. Tehdy Štěpán Wasserbauer s jihlavskou juniorkou prošel čtvrtou nejvyšší soutěží jako nůž máslem a podílel se na postupu do MSFL, kde tým vedl jako kapitán. Nyní se do divize vrátil a zazářil. Velkému Meziříčí vytrhl v Jihlavě nechtěný zadák trn z paty a vyztužil trápící se obranu.

Výsledek? Po podzimu výborné třetí místo. „Odehráli jsme to ve dvanácti lidech, vyhýbala se nám zranění,“ pochvaluje si čtyřiadvacetiletý univerzál.

Co říkáte úrovni divize?
Soutěž hodně zkvalitnila a vyrovnala se. Je to hlavně tím, že ve většině týmů hrají i exligoví fotbalisté. To dřív bylo tak maximálně u jednoho mužstva.

Jak si vysvětlujete, že se tak daří týmům z Vysočiny?
Jak říkám, soutěž je vyrovnaná. Každý s každým může vyhrát, ale taky prohrát. My jsme třeba dostali doma od zachraňujícího se Havlíčkova Brodu pět gólů. Na druhou stranu jsme potrápili favority na jejich hřištích. Podařilo se nám vyhrát třeba v Blansku, které má hodně kvalitní tým.

Čím si vysvětlujete tak suverénní jízdu Velkého Meziříčí?
Především se nám s výjimkou Davida Jirgla vyhýbala zranění. Podzim jsme odehráli ve dvanácti lidech. A střelecky se dařilo Staňkovi.

Vyhovoval vám po příchodu z Jihlavy post stopera?
Spíš mi to víc sedí ve středu zálohy, ale já prakticky hraju jednu sezonu stopera, jednu záložníka, takže to moc problém nebyl. S Tomášem Galiou jsme si rozuměli.

Skončilo vám půlroční hostování. Prodloužíte ho, nebo se v Jihlavě porvete o místo?
(smích) V Jihlavě to asi nebude. Už teď mi na rovinu řekli, že se mnou do přípravy nepočítají. Na jednu stranu to je úleva, protože to vím zavčas a nebudu muset absolvovat náročnou zimu s áčkem, po které se dozvím, že to nemělo smysl. Takhle to fungovalo uplynulých šest let. Možná kdybych se jmenoval jinak… Ale samozřejmě mě to mrzí. Roky nezastavíte a šance zahrát si třeba druhou ligu nebude trvat věčně.

Takže Jihlavu definitivně opustíte?
O tom se bude teprve jednat. Smlouva mi končí až v létě. Uvidíme podle nabídek. Každopádně mám sezonu rozehranou ve Velkém Meziříčí a rád bych ji dokončil právě tam.