Osobnost Deníku
Přečíst článek >

BUDIŠOV-NÁRAMEČ
(2. místo, 54 bodů, skóre 51:27)
Příjemným překvapením je druhé místo spojeného celku Budišova a Náramče. Svěřenci Libora Švece ze dvanácti jarních zápasů osmkrát vyhráli, třikrát remizovali a pouze jedenkrát prohráli. „Ta porážka ve Vladislavi nás mrzí, ale jinak jsme maximálně spokojení. K postupu do kraje nám chyběly jen tři body," podotýká budišovský kouč.

TŘEBÍČ B
(4. místo, 50 bodů, skóre 57:31)
Na podzimního mistra zbylo jen čtvrté místo. „Není to na bedně, ale byli jsme po podzimu zachránění nebo měli bodů relativně dost, což bylo důležité. Hráli jsme s hodně mladým kádrem, a kdybychom měli bojovat o bytí a nebytí, tak by na nás mohla padnout deka. Takhle jsme mohli dávat příležitost i klukům z mladšího dorostu. Někteří tam výkonnostně přesahovali a někteří dorostenci se dostali až do třetiligového áčka. Hráli jsme rychlý i technický fotbal a divákům nabídli pěknou podívanou. Sehráli jsme vyrovnané zápasy a jediný, kdo nás přehrál, byla Vrchovina," hodnotí sezonu kormidelník HFK Třebíč Pavel Němec, který měl pro mladé odchovance klubu jen slova chvály.

KOUTY
(5. místo, 35 bodů, skóre 62:51)
Pohodlná záchrana a konečné páté místo, ale ke spokojenosti měl trenér Richard Chylík daleko. „Našim cílem bylo skončit do třetího místa. Bohužel tyto představy se nám naplnit nepodařilo, a to je pro nás zklamání. Náš tým určitě má na to, aby hrál v popředí tabulky. A to se budeme snažit v další sezoně napravit," hlásí koutecký lodivod.

VLADISLAV
(7. místo, 32 bodů, skóre 36:39)
Bez výraznějších problémů uhájil átřídní příslušnost loňský nováček soutěže. „Říká se, že druhá sezona od postupu bývá nejtěžší, ale loni jsme se zachraňovali do posledních kol a letos jsme bez problémů uhráli sedmé místo. Takže spokojenost. Hlavní je, že jsme neměli moc zdravotních patálií a vyhnuli se jakémukoliv kolapsu," shrnul vladislavský kormidelník Lubomír Venhoda.

ŽELETAVA
(8. místo, 32 bodů, skóre 52:57)
Ani týmu „Žele" se nevyhnuly početné absence, a proto trenér Pavel Dvořák při své poslední sezoně na lavičce musel osmou příčkou vzít zavděk. „S ohledem na to, jak jsme po většinu sezony lepili sestavu, jsme dosáhli solidního umístění," řekl kouč po posledním utkání sezony s Kouty (1:1), i když tým má rozhodně navíc.

„Výš jsme rozhodně být mohli. Hlavní příčinou byla disciplína, protože jsme měli asi 14 červených karet za sezonu, což je strašně moc. Kluci navíc dostávali tresty zhruba od dvou do čtyř zápasů, a když k tomu přičtu tři celoročně zraněné hráče, tak jsme v průměru hráli pravidelně bez dvou až tří lidí. Na jednu stranu jsem rád, že se soutěž udržela, ale na druhou jsme se mohli umístit asi o čtyři příčky výš. Kluci, pokud I. A třídu chtějí hrát, si musí uvědomit, že oslabují celý tým," má jasno z rodinných důvodů končící Dvořák.

HROTOVICE
(12. místo, 24 bodů, skóre 51:62)
Jeden z aspirantů na sestup nezačal jarní část sezony valně a o poprvé zabodoval až po čtyřech zápasech. Hrotovice se chytly až v Čáslavicích a včetně tohoto vítězství nastřádaly i přes nepříznivý los snad nejcennějších sedm bodů od postupu do I. A třídy, které nakonec vedly k záchraně.

Paradoxem je, že k setrvání v soutěži stačilo jen 24 bodů. Hrotovice měly lepší bodový zisk než třetí mužstvo od konce tabulky ve skupině A Věžnice, která se stala pátým sestupujícím. „Podzim byl celkem dobrý, ale jaro špatné. Zranili se nám klíčoví hráči i gólman a každý zápas jsme museli měnit sestavu. Chybělo nám celkem šest lidí, a proto výsledky byly taková, jaké byly," oddychl si hrotovický kouč František Fukal.

NÁMĚŠŤ-VÍCENICE
(13. místo, 21 bodů, skóre 37:66)
Nejhrůznější jaro v novodobé historii prožili u řeky Oslavy. Tradiční účastník druhé nejvyšší krajské soutěže sice začal odvetnou část sezony vítězně, ale na úspěch z Hrotovic už do konce sezony nenavázal. Ve zbytku soutěžního ročníku uhrál spojený tým jen tři remízy a jinak chodil od porážky k porážce.

Neúspěchům zraněními zdecimovaného mužstva, které někdy provázela i smůla jako například v Budišově, nezabránil ani odchod trenéra Jaromíra Tlačbaby. Vrcholem zmaru byl debakl v posledním zápase o všechno na půdě zachraňujícího se Rantířova. Náměšť se tak poroučí do I. B třídy.

ČÁSLAVICE-SÁDEK
(14. místo, 20 bodů, skóre 34:76)
Druhý sestup v řadě zaznamenal tým zpod sádeckých vinic, který bude od příští sezony působit jen v okresním přeboru. Už podzim nevěstil nic dobrého. „S tímto týmem, nemáme v soutěži co dělat," řekl po polovině sezony trenér Petr Kylíšek. Situace se o moc nezlepšila ani na jaře.

Mužstvo sice vydatně posílilo, ale realita byla jiná. „Bylo to strašné. Neustále jsme lepili sestavu a někdy byli rádi, že se nám vůbec podařilo dát dohromady jedenáctku. Párkrát jsme ani neměli gólmana, což se projevilo na výsledku," mrzelo končícího kormidelníka, který sám musel k několika zápasům nastoupit.